(6.13) Kritérium komponentové shody v syntagmatických vztazích je dáno shodnými komponenty zkoumané lexikální jednotky s lépe doloženými jinými jednotkami, jež se s ní spojují v různých kontextech. Jde především o shodné sémantické rysy mezi lexikálním významem dané jednotky a významem její rozvíjející konstrukce (tj. ve vztahu valence konstrukční, 6.131), mezi lexikálním významem dané jednotky a lexikálním významem jiných jednotek spojujících se s ní v syntagmata (tj. ve vztahu valence sémantické, 6.132) a mezi danou lexikální jednotkou a mimovětným kontextem podmiňujícím její význam (tj. ve vztahu valence nadvětné, 6.133).
(6.131) Kritérium komponentové shody jednotek spojených valencí konstrukční (srov. 2.42, 4.15). – Toto kritérium prokazuje existenci sémantického komponentu málo doložené lexikální jednotky na základě její dobře doložené rozvíjející konstrukce, která s ní má shodný týž sémantický rys. Uveďme příklad ze staré češtiny. Substantivum chyba je zde napořád doloženo v záporném kontextu a má podle Gebauerova slovníku význam ‚pochyba, pochybnost‘; je to zjevně význam podmíněný záporným kontextem. V dokladech, které ještě nebyly Gebauerovi známy, však nacházíme také ojedinělý doklad kladného užití s odlukovou vazbou – daleka jest tato chyba od cíle KorMan 18a; tato konstrukce ot čeho [daleka] svým sémantickým rysem odlukovým naznačuje, že také jí rozvíjené substantivum chyba obsahovalo ve svém lexikálním významu komponent odluky a že tedy mělo též význam ‚minutí něčeho, chybení se něčeho‘ jakožto jméno dějové k slovesům s odlukovými vazbami chybati s silnicě, chybiti sě cěsty, chybiti brodu apod. Jak patrno, využití valence k rekonstrukci lexikálně významové jednotky se tu opírá o vztah k lépe doloženým slovům téže slovní čeledi (6.115), a tak tomu bývá zpravidla. Valence takto souvztažných slov nám poslouží i v tom případě, když u zkoumaného slova vůbec doložena není: např. na základě jediného dokladu hus násadnú ktož zabí PrávSasA 45b můžeme rekonstruovat v adjektivu násadný lexikální význam ‚chovný, určený vysedět z vajec mláďata‘, protože významový komponent sedění na vejcích je explicitně vyjádřen souvztažnými slovesy s průkaznou vazbou nasaditi slepicu na vajcě a náseděti na vajciech (StčS 1977, 265–268). – Kromě toho má adj. násadný s těmito slovesy společnou valenci sémantickou (frazeologickou): také se pojí se substantivem označujícím ptáka.
(6.132) Kritérium komponentové shody lexikálních jednotek spojených valencí sémantickou je také založeno na společném sémantickém komponentu
