(6.12) Kritérium kategoriálního komponentového rozdílu v paradigmatických vztazích je dáno kategoriálním rozdílem mezi komponenty lexikálních jednotek téhož lexikálního podsystému (kategoriálním rozdílem rozumíme rozdíl nejedinečný, opakovatelný, vyskytující se u celé řady lexikálních subsystémů téže úrovně). Jde tu hlavně o kategoriální rozdíly mezi jednotkami téže polysémní struktury (6.121), mezi jednotkami s tvaroslovně rozrůzněnou lexikální formou (6.122), mezi jednotkami téže struktury synonym (6.123), téhož podsystému slovní čeledi (6.124) nebo téhož podsystému slovotvorného (6.125).
(6.121) Kritérium kategoriálního komponentového rozdílu mezi lexikálními jednotkami téže polysémní struktury je – jinak řečeno – kritérium dobře doložených významových opozicí u celých kategorií slov (tj. kritérium modelů sémantických posunů v daném jazykovém systému, 4.123). Jeho použití vhodně doplňuje aplikaci kritéria komponentové shody (6.11), zejména při rekonstrukci primárního významu polysémního slova (6.111). Např. v češtině dobře doložený posun pojmenování delikventů podle vytrpěných trestů pálený, vypráskaný, prohnaný, šibal k označování lidí vychytralých (2.21) umožňuje rekonstruovat hapaxlegomenon odřec ‚lacer‘ u Klareta (KlarGlosA 1176–78) jako odř(ěn)ec ‚zkušený, v lecčems se vyznající lotr, za své činy již patrně trestaný a poznamenaný jizvami po tělesných trestech‘; na této rekonstrukci se ovšem podílejí i kritéria jiná, zvl. kontext zařazující slovo odřec mezi jiné názvy tuláků a lotrů.
(6.122) Kritérium kategoriálního komponentového rozdílu mezi lexikálními jednotkami s tvaroslovně rozrůzněnou formou. – Aplikace tohoto kritéria záleží v tom, že snadno prokazatelný tvaroslovný rozdíl mezi jednotkami téže „heslové“ formy nám umožňuje rekonstrukci i jejich diferenčního komponentu sémantického. Např. stč. slovo nohavicě je převážně doloženo jako plurale tantum, což by ukazovalo na to, že označovalo reálii složenou z částí tvořících souvislý celek (kalhoty), ale takovou jednoznačnost vyvracejí doklady se singulárovými tvary téže slovotvorné formy (senma rukavici s ruky aneb s nohy nohavici ŠtítKlem 141b); tento tvaroslovně diferenční rys svědčí o tom, že lexikální jednotka nohavicě tvořící tvary všech čísel označovala jednotlivinu navlékanou na každou nohu zvlášť, zatímco lexikální jednotka nohavicě tvořící pouze tvary plurálu označovala složitější jednotlivinu navlékanou na obě nohy v celku.
