celku. Rekonstrukci tohoto sémantického rozdílu a dalších diferenčních sémantických rysů mezi oběma uvedenými jednotkami ovšem opíráme o aplikaci celé soustavy kritérií dalších (viz 6.31).
(6.123) Kritérium kategoriálního komponentového rozdílu mezi lexikálními jednotkami v systému synonym lze uplatnit především při zjišťování komponentu expresívnosti v jejich sémantické struktuře: diferenční sémantický komponent (příznak) expresívnosti zde má zpravidla ta jednotka, která se od ostatních liší exkluzívním komponentem své formy, tj. neobvyklým hláskovým skladem (např. ohňojiti proti ohnojiti 2.222, frýnorty proti hody 2.223, srov. též mord proti vražda aj. 3.21) nebo neobvyklým formantem (např. trženina proti trženec ‚potrhlý člověk‘ 2.224, katan proti kat 5.64, srov. též nikdá proti nikdy 5.542). Sémantický příznak expresívnosti lexikálních jednotek ovšem není signalizován pouze takovýmto kategoriálním komponentem jejich vnější formy, ale i kategoriálním komponentem jejich formy „vnitřní“, tj. exkluzívním vztahem k primárnímu významu své formy (např. kluk – junošě, mládenec aj. 2.221). O konfliktu dvojí významové platnosti slovotvorné formy jako příznaku expresívnosti viz podrobněji 5.63 a 6.125.
(6.124) Kritérium kategoriálního komponentového rozdílu mezi lexikálními jednotkami téhož podsystému slovní čeledi má již proti tomu (6.123) širší uplatnění. Je založeno na principu diferenciační integrace periferní jednotky (4.14), tj. v podstatě na tom, že periferní postavení lexikální jednotky (s méně produktivní nebo neprůhlednou slovotvornou strukturou) v takovém dílčím systému samo sebou přináší její speciálnější kategoriální příznak sémantický, odlišný od významově nejbližší jednotky centrální (s produktivní slovotvornou strukturou). Např. stč. slovesa naplňovati i naplněti mají stejný význam slovotvorný „činit něco plným“ (v širokém smyslu toho slova), ale rozdíl mezi formanty je zde spojen s jistým rozdílem po stránce významu lexikálního: slovní forma s formantem produktivním (‑ova‑) vyjadřuje významy typické pro centrální oblast lexikálního systému, tj. významy primární i sekundární, kdežto slovní forma s formantem neproduktivním (‑ě/ie- způsobujícím rušivé alternace předchozích hlásek) vyjadřuje význam typický pro lexikální oblast periferní, tj. význam sekundární; zatímco ipf. naplňovati má řadu významů vidově opozičních k perfektivu naplniti, ipf. naplněti vyjadřuje pouze jeden z nich, a to ten nejposunutější, nejabstraktnější (‚konat, provádět‘). Srov. podobnou opozici poslé : posléze (5.33). Naznačená souvislost mezi významovou posunutostí a periferní slovotvornou
