uvedeny, zvl. v kapitole předchozí (5, k rekonstrukci formálních komponentů viz zvl. 4.413 a 5.16). Zbývá však všechny probrané souvislosti, které hlouběji osvětlují kvalitu a vývoj lexikálních jednotek, převést na soustavu kritérií historickolexikologické rekonstrukce (6.1), dále ukázat, že čím více těchto kritérií historická lexikologie užívala, tím spolehlivější byly její výklady (6.2), a nakonec stručně popsat aplikaci těchto kritérií v lexikografické praxi (6.3).

(6.1) Souvislosti, které se podílejí na konstituování lexikální jednotky (1–4, zvl. 3.2) a mohou sloužit jako kritéria rekonstrukce jejích komponentů sémantických i formálních, ve větší úplnosti a soustavnosti dělíme do těchto kategorií: vnitrosystémové paradigmatické vztahy zkoumané lexikální jednotky k jiným jednotkám téhož systému, založené na shodě komponentů (6.11) nebo na jejich kategoriálním (opakovatelném) rozdílu (6.12); vnitrosystémové syntagmatické vztahy zkoumané lexikální jednotky k jiným jednotkám téhož systému, založené na shodě komponentu (6.13); mimosystémové vztahy zkoumané lexikální jednotky k jednotkám jinojazyčného systému, založené na shodě komponentů (6.14); mimojazykové vztahy zkoumané lexikální jednotky k označované skutečnosti, založené na shodě sémantických rysů lexikálního významu a objektivních rysů označované reality i subjektivních rysů jejího společenského hodnocení (6.15).

(6.11) Kritérium komponentové shody v paradigmatických vztazích je dáno shodnými komponenty zkoumané lexikální jednotky s lépe doloženými jinými jednotkami téhož dílčího systému, zvl. polysémní struktury (6.111), struktury synonym (6.112), dílčího systému vícenásobných synonym (6.113) nebo antonym (6.114), slovní čeledi (6.115), slovotvorného typu (6.116) a typu valenčního (6.117).

(6.111) Kritérium komponentové shody lexikálních jednotek téže polysémní struktury uplatňujeme především při rekonstrukci primárního významu polysémního slova: protože lexikální jednotka primární má v rámci polysémní struktury společné sémantické rysy s jednotkami sekundárními, mohou nám sekundární jednotky svým dominantním sémantickým komponentem potvrdit relevantní existenci takového komponentu i v sémantické struktuře jednotky primární (takový komponent patří k společnému sémantickému jádru jednotky primární a sekundární, 4.11). Např. dobře doložené sekundární významy stč. slovesa opojiti ‚zahrnout, naplnit v hojné míře někoho něčím‘ (nepřietel… opojil mě jest hořkostí OrlojB 39a aj.) a ‚zavlažit něco‘ (navštievils zemi a opojils ji BiblPad Ps 64,10 aj.) potvrzují, že příslušný význam primární obsahoval relevantní sémantický