Úvodní slovo k vydání prvnímu.
Vydání Historické Mluvnice dospělo tímto svazkem do polovice; dva díly, o sobě celky – I. Hláskosloví a III. Tvarosloví neb nauka o skloňování (III. 1.) a časování (III. 2.) –, jsou ukončeny. Podle rozvrhu práce, vyloženého v předmluvě k dílu I. (1894), chci nyní přistoupiti k vydání staročeského slovníku a potom, bohdá asi po čtyřech letech, vrátiti se zase k Historické Mluvnici a vydati díly její ostatní, II. Kmenosloví a IV. Skladbu.
Je tomu přes třicet let, co jsem o tomto díle začal pracovati. S počátku měl jsem však na mysli úkol mnohem skrovnější, totiž soustavné vzdělání českého kmenosloví, jež, jak se mi zdálo, od dosavadních badatelů nejméně bylo prozkoumáno a pro něž jsem od r. 1867 měl hojné výpisky z Jungmannova Slovníku. Ale záhy jsem poznal, že ani v ostatních částech české mluvnice nelze přestati na výsledcích dosavadních, nýbrž že je třeba prozkoumati český jazyk znovu a důkladně po stranách jeho všech a že je třeba popsati i vyložiti jej podle vývoje jeho historického a spolu ovšem podle pokročilého stavu vědy jazykozpytné. Tim směrem a způsobem jsem pak podle své možnosti pracoval a Historickou Mluvnici připravoval.
Dějiny jazyka jsou té povahy, že jich nelze vypravovati po stoletích, nebo jiných oddílech časových, jako se vypravují a píší na př. dějiny literární, kulturní a politické; přehledné a soustavné rozdělení celku nemůže tu býti jiné, než jaké se podává z předmětu samého, z jazyka a jeho známek i jeho zjevů. Pro skladatele Mluvnice Historické vyplývá z toho povinnost, aby si dříve shledal a připravil látku všecku, ke všem částem mluvnickým a ze všech dob, a potom teprve aby přistoupil ke konečnému vzdělání svého díla. Proto trvaly také mé přípravy mnoho let. Byly by trvaly ještě déle; ale jednak nalézala se při hledání dalším látka již více jen k rozšíření než k doplnění a prohloubení díla se hodící, jednak pokročilý věk mě upomínal, abych již neodkládal a ke konečnému vzdělání a vydání svých prací přikročil.
Když jsem si svůj úkol obíral, nevěděl a netušil jsem, kolik, práce a příprav bude potřebí. Lituji velice, že v tom musily býti také polemiky, které mi ubraly mnoho času a způsobily mnoho nepřízně; nepřízně, která druhdy v citelných křivdách mně činěných se jevila a jeví; čas a síly tudy zmařené mnohem raději bych byl naložil na úkol vlastní a hlavní, ale nebylo