rozwazyz t. 223ᵃ, vwaž ſe v panství Háj. 125ᵇ, vwažme se v dědictví Br. NZák. 51ᵃ, ſwažte (koukol) ChelčP. 58ᵇ atd., važ, važte Us. Part. viežě atd.: mní sě se mnú viesĭe cěpy Jid. 102, aby mužě jma a ſwiezie do Jeruzalema vedl Pass. 126, Pilat káza Ježiúšě przywiezicz k sošě metlami bíti Hrad. 88ᵇ, červenú obwyezzijcz nití t. j. obvěžíc (krátké -ě-) Štít. ř. 88ᵇ, prziwiezicz t. j. přivěžíc LékB. 182ᵃ, swijžjce je Háj. 256ᵇ atd.; váže, vážíc- Us., vížíc- archaist.
V usu ob. také vrzati praes. vržu, -eš atd. Duš. verb. 364, dial. však vrzu BartD. 1, 79 (rožn.), vrzeš t. 286 (val.); a dial. krzati = vrzati, dveři kržu BartD. 1, 225 (laš.).
172. Inf. -sati, praes. -šu atd.
Na př. tesati, stsl. tesati. Praes. tešu, -iu, -i atd., stsl. tešą atd.; impt. teši, teš atd.; part. tešě, tešúc-. Výklady k tomu další a doklady v. v §§ 158, 159 a 162, c).
Podobně
česati: praes. (já) naczeſſi ovocě Ol. Cant. 7, 8, když sě czeſſeſſ Modl. 105ᵃ, zda-li z bodlivého dřievie fíky czeſſij Krist. 42ᵃ, (bohatci) psíky czeſí HusPost. 112ᵇ, psíky czeſſij ChelčP. 168ᵇ; impt. czeſte své ač i krastavo DalC. 4; part. ceſyc svrablivé uši ŠtítOp. 152ᵇ, čeſſyce Háj. 299ᵃ; nč. češi, -u atd. Us., novotv. praes. česám, impt. -ej, part. -aje.
debsati, depsati dupati: praes. an debſſe nohama Ben. 3. Reg. 14, 6, (oni) nesličně debſy a tleštíce rukama Otc. 20ᵃ; part. debſſijce nohama strepentes Ben. Jud. 14, 9. Zaniklo.
kasati: praes. jiné kašeš a sama se plíháš Prov. Jg., (diábel) pod sě kaſſe kohož móž HusPost. 159ᵇ, (nepřietelé) kaši se okolo mne Hlah. Job. 30, 18. kaſſij sě Ol. tamt. (bohatci) kaſſij ſe ChelčP. 168ᵇ; impt. podkaſs sě Ol. 4. Reg. 4, 29; podkaſs sě Ol. 4. Reg. 4, 29; budu podkaſſe ſe skákati Ben. 2. Reg. 6, 21, stójte podkaſſice bedra vašě Koř. Efez. 6, 14, podkaſíce Kladr. tamt.; novotv. kasám, -ej, -aje Us.
klusati: vše do pekla kluše Prov. Jg., oslové pěkně kluſſy Mill. 16ᵇ přikluše RaisPotm. 18; novotv. klusám, -ej, -aje Us.
křesati: skřeſſice oheň Baw. 122ᵃ; praes. křeši, -u, impt. křeš Us.; novotv. křesám, -ej, -aje Us. kúsati v. v § 148.
kysati: praes. (já) kyſſi Drach. 101, doňevadž (kvas.) newzkiſſe Koř. Luk. 13, 21, (neštovice) kyſſy Chir. 69ᵇ; part. adj. kyšícíma očima Kom. Jg.; kyši, -u Us.; novotv. kysám, -ej, -aje Us.
misati tabescere, evanescere, srov. stsl. izmišą tabescam v Mikl. III (1856), 92 (uvedené tu mylně jako fut. k mi-, rovněž tak v Květově stč. mluvnici³ § 131). Praes. mišu atd.: světe, když tě člověk najlépe drží, tehda uteka zmiſeſſ Pass. 42, pohanská (moc) zmiſſe AlxH. 12, 30, člověk
