vždy myſſe a mdlé Štít. uč. 119ᵇ, člověk myſſe v náboženství t., milost zmyſſe t. 25ᵃ, radost zmyſſe Trist. 128, (vlny) ať zmyſſy Štít. uč. 71ᵇ. Impf. misách: dušě ve zlostech myſſaſſe tabescebat ŽKlem. 106, 26. Aor. misach: ten ptáček na zemi svaliv sě i zmyſa Pass. 314, (sv. Prokop) to řek i zmyſa t. 317, tu diábel inhed zmiſa t. 321 atd. Inf. misati: miſſati ŽKlem. 104ᵃ, mdléti a myſati Štít. ř. 179ᵇ. Part. misal: diábel zmyſſal Pass. 18, zmiſal t. 459, kocúr zmiſal t. 413, inhed ta holubicě zmyſſala t. 542, to řek to dietě i zmiſalo t. 360, brzo sú ſmyſſali defecerunt ŽKlem. 72, 19, (mužie) zmiſaly Jiř. vid. 198ᵇ atd. Zaniklo; srov. mizěti v § 156.
pásati, stsl. pojasati praes. -šą i -sają. Praes. pášu atd.: (podstolé) prziepaſſe sě Kruml. 298ᵃ, ledvie své przepaſſete Štít. ř. 152ᵃ, skály opaſſiu sě radostiú ŽKlem. 64, 13, sě opaſſyu ŽWittb. tamt., přepáſſj ſe Br. Ezech. 7, 18. Impt. paši atd.: paſſy sě mečem ŽWittb. 44, 4, opaſs sě ŽKlem. tamt., opaſſ ſye Koř. Skutk. 12, 8, przypaſs meč Ben. 1. Reg. 25, 13, přepaſſ Br. Jer. 1, 17, opaſſte ledvie Pror. Isa. 32, 12, přepaſſte ſe Br. Jer. 4, 8 a j. Part. opáše se Br. Jg., ledvie své przepaſſycze Štít. ř. 150ᵃ Novotv. opásám, -ej, -aje Us.
plésati, stsl. plęsati, -šą i -sają saltare. Praes. pléšu atd.: když zlost svau vykonáš, tedy pléſſeš Br. Jer. 11, 15, žena jako pleſſe Štít. uč. 56ᵇ, (duše) wzpleẛe ŠtítOp. 153, zlost na ulici pleſſe ChelčP. 223ᵃ, zpléſſe srdce Br. Zach. 10, 7, pléſſete t. Jer. 50, 11, řěky wzpleſſiu ŽKlem. 97, 8, wzpleſſi ŽKap. tamt., před modlú pleſſy a veseli jsú Mil. 110ᵃ; novotv. plésám atd. Us. Impt. pleš atd.: pleẛ radostí Kladr. Zach. 9, 9, všěcka osada pleſſ Hymn. Op. 1482/b, národové pleſte ŽKlem. 46, 2, pleſſte Hod. 8ᵇ, pleſte sborové HymnOp. 101ᵇ; novotv. plésej: pléſey Br. Joel 2, 21, pléſeyte t. 2, 23, plésej atd. Us. Part.pléšě atd.: pleeſſijcz nohami Štít. ř. 37ᵃ, dcery chodily pleeſſijcz t. 91ᵇ, pleſſycze rukama Ol. 4. Reg. 11, 12, pleſíc Kladr. tamt., adj. pléšícího lidu Lab. 32, 4; novotv. plésaje atd. Us., adj. pléſagjcých Br. Jer. 31,4.
psáti, pisati praes. píšu, z pьsati, pišą, které jest ve stsl. V býv. pьs- a pís- je v slabice kořenné samohláska stupně rozdílného, srov. I str. 72 a Wiedem. 65 a 149. Praes. píšu atd.: já pijſſy Štít. ř. 34ᵃ, pijſſe sv. Jan Pass. 261, pl. 3. pijſſij listy Štít. ř. 95ᵇ, všickni mužie pyſſuv Pror. 92ᵇ, piſſau KolEE. 216ᵇ (1722), píši, -u atd. Us. Impt. piš stč. i nč.; novotv.: napisay Trist. 145. Impf. pisách: Ježíš piſaſſe EvZimn. Jan. 8, 8 a j. Aor. pisach: napyſa Pilat ML. 105ᵃ, napiſſa Pilat Ans. 3. Inf. psáti, pisati; pſaati Pr. pr. 260, pſati Baw. 15ᵃ; pyſaty ML. 105ᵃ. Sup. pisat: císař pyſat do Betléma přijěde ML. 45ᵇ. Part. píšě atd.: piſſie ApŠ. 11, hospodin jenž piſſie k zemi ničieše Krist. 78ᵃ, adj. písaře piſſiucieho ŽKlem. 33ᵃ, píše, píšíc- Us.; pisajě atd.: adj. náhle piſſayuczieho ŽWittb. 44, 2, piſſagiczieho ŽKap. tamt., král patřieše na články ruky pyſagyczye Pror. Dan. 5, 5. Part. psal, pisal: pſal Kruml. 353ᵃ atd., psal Us.; toto sv. Kliment o sobě pisal Pass. 293, když jsem to wypyſal Alb. 101ᵃ a j. Part. psav
