mecze ŠtítMus. 73ᵇ, moře mece sě i sem i tam t. 69ᵇ, (srdce) vztočí sě a wzmecze jako vzteklé moře tamt., (srdce v dobrém ustanovené) nemecze sě i sem i tam t. 128ᵃ, vietr mece jím sem i tam Trist. 37, rozmece Br. Num. 16, 37; pl. 1. my dary jeho přěd svině mecemy Alb. 24ᵃ; 3. již sěm hi tam sobú meczíu AlxBM. 6, 5, mnú vlny mecy Pass. 162, kúkol v oheň mecy Krist. 49ᵇ, (korábníci) nameczij prachu Ol. Ezech. 27, 30, ryby meczy sě na ň (na ostrov) Mand. 60ᵃ, kteříž mecý udici Br. Isa. 19, 8, rozmecý nás BílD. 123. Impt. meci atd.: rozmecz sbožie mezi chudé Kruml. 247ᵃ, wymecz nesvobodnú (ženu) VšehK. 108ᵇ, psóm rozmecz tělo mé Trist. 180, meczte losy Ol. 1. Reg. 14, 42, rozmecte ovoce Br. Dan. 4, 11, aniž mecte perel před svině t. NZák. 18ᵃ. Part. mecě atd.: pro bolest sě sěm tam meczye Hrad. 142ᵃ, Jezus rukama meczye .. vecě ML. 50ᵇ, meciuce na mě ŽKlem. 16, 11, meczicze blátem ML. 104ᵃ, z prakóv mecice Hlah. 2. Par. 12, 2, meczycze Troj. 215ᵃ, vmeczycze t. 88ᵃ, mecyce Háj. 279ᵃ, mecíce o ně los Br. NZák. 68ᵇ, mecíce Kom. Jg. Nč. dial. mece sa, koně sa mecú Duš. verb. 369 (slc.); metám, -ej, -aje Us.
mietati, stsl. mêtati (praes. jen. -ają Mikl. Lex.): praes. já tvú moc zamyeczi Pass. 506 (= zamítám, imperfektivum), hospodin zamyecze rady kniežecké reprobat ŽPod. 32, 10, (hory) sě wzmyeczy Levšt. 150ᵇ, křestěné mě z chrámu wymyeczy Brig. 81; part. ješto jdú k biedniciem zamyeczucze slovo božie Hrad. 118ᵃ, přěmiecíc v srdci svém Pass. 552; – podle V. 1ᵃ: hospodin zamieta reprobat ŽKlem. 32, 10, když zamietas takú radu Hrad. 108ᵃ atd., -mítám, -ej, -aje Us.
plesktati, ze -skъtati, k subst. pleskot: darmo pleſkczeſs t. j. pleskceš Hod. 86ᵃ (vedle pleskati: pleſczes t. j. pleščeš tamt.).
řehtati, řehotati, řechtati, dial. (slc.) rahotati, rihotati: praes. (já) rżechcy Drach. 101, kóň rzehьce Hlah. Sir. 33, 6, koni rzyechczy AlxV. 1530, (kněží) řehczí k ženám cizím HusPost. 61ᵇ; impt. rzyeczy m. řehci hinni Pror. Isa. 10, 30, veselte sě a rzehczete a rcěte t. Jer. 31, 7; part. (kůň) rzehcze rozmieta zemi Ben. Job. 39, 24. Nč. kůň řehce Us. spis. (zastar.), dial. kůň řehoce BartD. 1, 260, (kůň) razrahoce sa Duš. verb. 370 (slc.), impt. neryhoci koníčku t.; řehtám, -ej, -aje Us.
soptati: praes. plamen z jeho úst sopce egreditur Hlah. Job. 41, 2, ſopcze Ol. tamt., z jichžto (býkův) úst ſopcze plamen Troj. 24ᵃ, plamenie (pl. nom.) z nie (Aetny) ſopczi Mand. 20ᵇ; part. (David) uslyše sluhy své ſopczicze mussitantes Lit. 2. Reg. 12, 19. O impf. sopciech v. § 26.
ščebetati, šťebetati, dial. štěbotati, stsl. štьbъtati, -štą fritinnire: praes. ženy štěbecí Rzvíř., (kohout), štěboce laštovička Duš. verb. 371 (slc.), impt. štěboc t., part. ẛtíebece garriens Kladr. 3. Jan. 1, 10; štěbetám, -ej, -aje Us.
ščektati, šťek-: part. zimú se třesa a ščekce Podk. 304.
šeptati, stsl. šьpъtati, -štą sibilare: praes. diábel za ucho ſepcze Hrad. 25ᵃ, když ſſepcze Štít. ř. 177ᵃ, kdež tajně ſſepczy Vít. 63ᵇ, (děti) ſſepczij
