theoretikové: lžu, lžau je prý vulgarismus, t. j. jako můžu, můžou Tomsa 336; pl. 3. lží vytýká Štítnému jako chybu Čelakovský Rozb. 145; atd. Srov. pol. sg. 1. łgę vedle zastaralého lžę Linde s. v., a rus. sg. 1. lgu, pl. 3. lgutъ.
strúhati, stsl. strugati, stružą radere: praes. (já) palici ſtrvżi VšehK. 36ᵃ, (štěpař) kóru strúže rkp. štěp. Jg., kterýž strúže světnice TomP. 8, 393 (z r. 1479), (kováři) ſtružij kopyta konská Lact. 4ᵈ; impt. oſtruz kóry toho dřeva LékB. 213ᵇ, ostružek naſtruż Rhas. 12, struž svrchní kóru rkp. štěp. Jg.; part. všelikú ratolest oſtruzie počistí jie Krist. 91ᵃ, zſtruze spal LékB. 217ᵇ. Dial. strúžu BartD. 1, 25 (zlin.) a j. Novotv. strouhám, -ej, -aje.
K tomu dial.: kulhati praes. kulžu BartD. 2, 259 (žďár.), brýzgať tlachati praes. brýžďžu t. 1, 201 (val.), drúzgať drtiti-drúžďžu t. 208 (též), flágať flákati-flaďžu t. 65 (též), ḿágať mačkati-ḿáďžu t. 79 (rožn.), ḿégať mektati-ḿéďžu t., ťágať mačkati-ťáďžu t. 277 (val., laš.), vr̄gať-vr̄ďžu t. 79 (val.).
174. Inf. -chati, praes. -šu.
Na př. dýchati, stsl. dychati. Praes. dýšu, -iu, -i atd., stsl. dyšą atd.: wzdysyu, pláčiu, vždy mě túha LAl. c, (já) wzdyſſi Baw. 144ᵇ, čtvrtý newzdyſſe Vít. 42ᵇ, cožkoli dýše a živo jest Br. Jg., (matky) uzřie-li děti v chudobě, wzdyſſy Štít. uč. 58ᵃ, zvieřata ješto parú ohňovú diši Hlah. Sap. 11, 19; dial. dýšu BartD. 1, 79 (rožn.) a j.; novotv. dýchám, vzdychám, -áš atd. Us. Impt. dyši atd., nedoložen. Part. dýšě atd.: (Ojíř) přistúpi bliz a wzdyſſye DalC. 83, sedí mladý král wzdyſſie k bohu AlxBM. 7, 23, chudý stane srdcem wzdyſſie Hrad. 127ᵇ, povědě srdcem wzdyſſye t. 56ᵇ, (žena) byla jako ze sna wzdy̆ſſiuczi Jid. 160, (Anna) k bohu wzdiſſiuczy LMar. 38, k tobě wzdyſſycz Modl. 13ᵃ, wzdyſſijcz a stoníc Štít. ř. 70ᵃ; novotv.: srdečně wzdychagie Hrad. 22ᵇ, ohňem dychagycze Modl. 31ᵃ atd., dýchaje, dýchajíc- Us.
Podobně
páchati: praes. co paſſes sám nad sobú Mast. 364, co paſeſs Hod. 82ᵃ, ze tak paſſe Hrad. 142ᵃ, cizoložstvie nepaſſeme Alxp. 101, hřích pášete Štelc. Jg., přietelé velikú žalost paſſy Pass. 473, synové Priamovi mnoho (t. skutků hrdinských) paſſy Troj. 131ᵃ. takové věci se paſſij Háj. 441ᵇ. Part. pášě: proč sem i tam těkáš tolik nešlechetností paſſe Alxp. 93, paſſíce zlý skutek Kladr. Deut. 4, 25. Nč. praes. páši, -eš atd. archaisticky v jaz. kniž., a dial. pášu BartD. 1, 79 (rožn.), páše t. 2, 359 (žďár.); páchám, -ej, -aje Us.
Jg. má také brychati-bryši, krev z ňeho bryše Rokyc. – V Baw. 150ᵇ a v Tand. 1. (na místě stejném) jest impt. posluš: toho každý poſluš, odchylka skladatelova pro rým (: Artuš). – Dialekticky je také búchať praes. búšu BartD.
