kvákati: praes. jako havran kwaczeſs Hod. 82ᵃ, vran kwacze DalC. 13, wrany kwaczi Kruml. 387ᵃ, (krkavci) kwacży RokycKl. 180ᵃ; part. kwaczicz MamV., ptáčata křičie kwácžýcze Ben. Job. 38, 41, volají kwaċíc Kladr. tamt.; nč. kváču, tá toho nakváče BartD. 2, 345 (vých.-mor.); novotv. kvákám, -ej. -aje.
lákati, stsl. alъkati a lakati, -čą esurire: praes. jehož (aby člověk hřešil) lacze diábel Vít. 76ᵇ, jehož ďábel láče Kom. Jg.
lokati, stsl. lokati, -čą lambere: part. viděch dievku krev loczuczie DalHr. 8, loczycz DalC. t.
mykati sě, stsl. mykati sę, -čą percurrere: an (mnich) po kóře sě mycze Pass. 415, v pekle se čerti micži sem i tam LucidN. 4ᵃ; mykati se s kým = tahati se Jg. Us. Zaniká. O smýkati v. doleji.
plakati, stsl. plakati, -čą. V tvarech plač-, pláč- bývá rozdílná kvantita. Praes. pláču, pláčeš atd.: vzdyšiu, placziu vždy mě túha LAl. c, posteliu mú oplacziu ŽKlem. 6, 7, pl. 3. placzyut mnoho v Římě LAl. e atd.; pláči n. pláču, -eš atd. Us.; dial. plaču BartD. 1, 9 (zlin.) a j., proč plačeš? chodHan. 13, že pláčeme t. 178, plaču, plačeš.., plačou Hoš. č.-mor. II, 103. Impt. plači atd.: placzwyez oba Modl. 16, placziem prěd hospodinem ploremus ŽWittb. 94ᵇ, 6, placzme ŽKlem. tamt. atd.; plač atd. Us. Part. pláčě, plačúc-: žena plachzuczi poběže Jid. 105, placziuci ŽKlem. 34, 14, nevěsta placzyucz vece LAl. h, mne placzucze otešli Hrad. 39ᵇ atd., pláče, plačíc Us.; o adj. plačijící v. § 35 č. 12.
pleskati, stsl. pleskati, pleštą plaudere: trudně pleſczes Hod. 86ᵃ; dial. pléšču BartD. 1, 79 (rožn.); novotv. pleskám, -ej, -aje Us.
řiekati: praes. pod městem potóček teče, ten sobě Pšova rzyecze DalC. 25, že dietě odrziecze ſie diábla ŠtítMus. 89ᵃ, když ſe odrzyecze diábla GestKl. 187, na křtu ſe odrzicze wſſech pych t. 166, (duše) se diábla odrzycze GestM. 123 (85), pl. 3. když se odrziczij diábla GestM. 80ᵃ; dial. říču BartD. 1, 79 (rožn.), co to říčete t. 260 (val.), co pláčeš, naříčeš Suš. 378 (od Příbora), Turek sobě naříče t. 145 (z Vidče), ona pláče, naříče Národop Sb. VIII, 91 (val.), impt. pořič BartD. 1, 129 (laš.).
skákati, stsl. skakati, -čą, někdy též -kają: praes. Řekové wyſkaczy na zemi Troj. 104ᵇ atd., nč. skáči, skáču, -eš atd., impt. skákej Us.
smýkati, stsl. smykati sę, -čą (nikoli sъ-m-) repere, lit. smukti smeknouti se MiklLex.: part. (saň) ſmycziecz (m. -číc) ſie i přijede trahens se Otc. 380ᵃ; dial. praes. smýču BartD. 1, 79 (rožn.), hadi se smyču t. 267 (laš.); podle V. 1ᵃ: ſmykagi dlúhé podolky Hug. 152, impt. ſmykay Sal. 354, smýkám, -ej, -aje Us.
súkati: praes. pročež z sebe střeva súčeš Čtv. Rozb. 694 (praví včela pavoukovi), uzřě jednoho an provazce ſucze Otc. 233ᵇ, OtcB. 75ᵃ, an sedí a provázek ſucze OtcB. 94ᵃ, z zlata ſe ſv́cze šňuora Hrub. 276ᵃ, osídlo ſe ſaucże t. 307ᵇ, tkadlec len ſauċe na cívky Háj. herb. 96ᵃ, pl. 3. niti na
