(též), odwece stařeček t. 89. Archaismu tomu nerozumí se a béře se jednak za plur. dixerunt: weczie i lidé dělní Brig. 78ᵃ, psi srozuměvše se i wece Hád. 34ᵃ, vlci opravivše se i wece t., k nížto wece sestry jiné t. 41ᵇ; dílem za praes. dicit: vece mu pán prý = dí mu pán Blah. 176, wece prý = er sagt Nejedlý Gr. 279, vece Herodotos Prášek Kambyses 4. – Ze složenin slovesa tohoto třeba vytknouti zvláště oběcěti stsl. obêštati polliceri: aor. (švec) obieczye Hrad. 115ᵇ, (židé) obiecziechu t. 74ᵇ; inf. obecati t. j. oběcati polliceri Greg.; part. jakož jest obieczal promisit Ol. Deut. 10, 9, part. čistota má bohu obyeczana ML. 42ᵇ, adj. v téj rozkoši obieczaney ApŠ. 16, obyeczanym hlaholem Hod. 22ᵇ a 23ᵇ; drží se dial. u významu = věnovati: inf. obecať slc., obecat BartD. 2, 350 (mor.-slc.), oběcet t. (jev.), praes. hať oběcim, moc na děti oběci t. (jev.), part. obraz na Častochov. oběcaný Suš. 41, co mi pánbůh zaoběcal, to mně němině t. 280.
večeřěti, stsl. večerjati coenare; ze subst. večeŕa. Aor. odweczerziechu Pass. 365, prvé než doweczerziechu ML. 97ᵃ. Inf. weczerziety počěchu Krist. 89ᵃ. Sup. vejdu k ňemu weczerzat Alb. 28ᵃ. Part. když bieše weczeral (sic) Pass. 386, Jan jest s tobú weczerzal Hrad 55ᵇ a j. Part weczerzaw Krist. 95ᵃ, ML. 109ᵇ král spal neweczerzaw Pror. Dan. 6, 18, neweċeṙaw Kladr. tamt. Nč. večeřím, večeřel, -ev atd. Us.; dial. večeřám. -áš pl. 3. večeřajó BartD. 2, 54 (přer.) a j., večeřat t. 2, 145 (slavk.) atd.
-velíčěti, k veličiti. Praes. jáť se neſwelicziegy Pass. 299, ješto sě ſweliczies tamt., jazyk wzwelyczie ŽWittb. 11, 5. Inf. (Šimon) počě sě ſweliczieti pyšnú řěč mluvě Pass. 296. Part. ſwelicziegycz t. 104. Part. jenžto sě ſweliczal Krist. 107ᵃ, bych sě ſwelyczal Štít. ř. 154ᵇ; bych sě ſwelicziel Pass. 486. Zaniklo.
věšěti, k věsiti. Inf. vieſſiety Pass. 425. Part. wyeſſyegycz t. 482. Part. kvietím obwieſſan t. 87. Nč. věším, věšeti, věšel, věšen atd.; impt. věš, nevěš Us., odchylkou m. věšej a vlivem věsiti impt. věs. Dial. věšám BartD. 1, 79 (rožn.), věšat t. 2, 99 (vyšk.), věšal, věšali t. 351 (hodslav.), nevěšejte mne Suš. 91. – Jako je místy impt. věš podle věsiti-věs, tak vyvinulo se jinde věšiti m. věsiti: věšiť, věšíl BartD. 2, 159 (brn.). A naopak vzniklo k viseti nové iterativum dial. vísati, s kmenovou souhláskou nezměněnou: haluze ovísajú t. 308 (val.).
-víjěti, k vi, víti. Part. proč sem pouigan Ol. Job. 3, 12, powígan Kladr. t. Nč. povíjím, part. povíjen atd.; dial. proč se nerozvíjáš Suš. 221, dovíjá t. 22, jak sem já víjala t.
vláčěti, ke vlačiti. Inf. ani rúcha na sě zwlaczeti Comest. 86ᵃ. Nč. vláčím, vláčel atd. Us.
voněti, ze subst. voňa č. vůně, srov. Mikl. II, 455. Praes. newonyegiu non odorabunt ŽKlem. 103, 6 (14), newonyegy ŽPod. tamt. Impt. powoniey k oběti Comest. 138ᵃ: s -a-: wonay k tomu (koření) Chir. 262ᵇ, wonay t. 294ᵇ. Part. adj. balšám wonyegiczi Ol. Sir. 24, 20. Part. kterak
