[194r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupce jemu jeden z jeho učedlníkóv: „Mistře, vzezři, kterakéť jest [443] jest] navíc oproti lat., + sint var. kamenie toto a kakého rytie!“ Mc13,2 An [444] An] Et … Iesus lat. otpověděv vecě jemu: „Vidíš to všecko veliké udělánie? Nebude ostaven kámen na kameni, jenž by nebyl obořen.“
Mc13,3 A když sedieše na Olivetské hořě proti chrámu, otázachu jeho a [445] a] navíc oproti lat. zvláště Petr a Jakub a Jan a Ondřěj a řkúce [446] a řkúce] navíc oproti lat. : Mc13,4 „Pověz nám, kdy to bude a které znamenie bude, když sě to bude všechno [447] všechno] všěchno Kyas konati?“ Mc13,5 A otpověděv Ježíš, vecě [448] vecě] coepit dicere lat. jim: „Vizte, aby vás ižádný nesvedl, Mc13,6 neboť mnozí přijdú ve jmě mé řkúce, že já jsem, i svedú mnohé. Mc13,7 Ale když uslyšíte války a domněnie válečné, nestrachujte sě, nebo to musí býti, ale ne inhed bude dokonánie. Mc13,8 Nebo povstane lid proti lidu a králevstvie proti králevství a bude země třěsenie u miestech a hlad, to počátek bolestí.“
Mc13,9 „Opatřtež sami sě, neboť vás proradie na svých sieniech a ve školách budú vás bíti a voditi [449] a voditi] navíc oproti lat. a před králi a vladaři [450] vladaři] vládaři Kyas stanete [451] stanete] ſanete rkp. pro mě na svědečstvie jim Mc13,10 i všemu lidu. A [452] A] navíc oproti lat. musí prvé ohlášeno [ býti ]text doplněný editorem[453] ohlášeno <býti>] praedicari lat. svaté [454] svaté] navíc oproti lat. čtenie. Mc13,11 A když vás povedú zejmavše, neroďte mysliti, co budete [455] budete] bude rkp. mluviti, ale co vám bude dáno v tu chvíli, to mluvte. Nebo vy nejste mluviece, ale duch svatý. Mc13,12 Tehdy zradí bratr bratra na smrt a otec syna a povstanú synové proti otci i mateři [456] otci i mateři] parentes lat. i připravie jě k smrti. Mc13,13 A budete v nenávist pro mé jmě. Ale ktož strpí až do koncě, ten spasen bude.“
Mc13,14 „A když uzříte ohyzdu [457] ohyzdu] ohyzdnu rkp. pustotnú stojiece, kdež neslušie – kto čte, rozuměj –, tehdy kto budete v Židovství, utecte na hory, Mc13,15 a kto na střěšě, nescházěj dolóv ani vchoďte v dóm, chtiece něco vzieti z svého domu. Mc13,16 A kto bude na poli, nevracij sě za sě, chtě vzieti rúcho své. Mc13,17 Běda bude [458] bude] navíc oproti lat. těžkým [ ženám ]text doplněný editorem[459] těžkým <ženám>] praegnantibus lat. i krmíciem v těch dnech.“
Mc13,18 „Protož modlte sě, aby sě to nestalo zimě. Mc13,19 Nebo ti dnové budú žalostní, tací, ješto sú nebyli ot počátka [b]označení sloupce stvořenie, jenžto jest bóh stvořil, až do nynějšieho času, ani potom [460] potom] navíc oproti lat. budú. Mc13,20 A by byl neukrátil hospodin těch [461] těch] navíc oproti lat., + illos var. dnóv, nebylo by spaseno všeliké tělo, ale pro zvolené, jenžto jest zvolil jě, ukrátil jest těch [462] těch] navíc oproti lat. dnóv. Mc13,21 A tehdy, ač vám kto die: Tuto jest Kristus, nebo [463] nebo] ecce lat., vel var. onde, neuvěřijte. Mc13,22 Neboť vzniknú křiví proroci i čarodějníci i budú dávati znamenie i divy i zázraky [464] divy i zázraky] portenta lat. , chtiece svésti, by bylo lzě, také i zvolené. Mc13,23 Protož vy vizte, aj, toť sem vám všecko napřěd pověděl.“
Mc13,24 „Že v těch dnech po tom smutcě slunce sě otemní a měsiec sě promění a [465] sě promění a] navíc oproti lat. nedá svého bleskotu Mc13,25 a hvězdy budú s nebe [466] s nebe] caeli lat., de caelo var. padati a moci, ješto jsú v nebesiech, hnú sě. Mc13,26 A tehdy uzřie syna člověčieho přijdúce v oblaciech nebeských s mocí velikú i s slávú [467] slávú] slavú Kyas . Mc13,27 A tehdy pošle své anjely i shromazdí své zvolencě ote čtyř větróv, ot vrchu země až do vrchu nebe.“
Mc13,28 „Ot fíkového dřěva naučte sě příkladu, že když jeho ratolest bude hebká a zarodí sě listie, tehdy poznáte, že jest blízko léto. Mc13,29 Takež [468] Takež] Takéž Kyas i vy, když uzříte, ano sě děje to, vězte, žeť jest blízko, a [469] a] navíc oproti lat., + et var. ve dřvech. Mc13,30 Věrně pravi vám, že nepřemine toto pokolenie, až sě toto všěchno stane. Mc13,31 Nebe i země přemine, ale má slova nepřeminú.“
Mc13,32 „A o tom dni [470] dni] + vel hora lat. ižádný nevie, ani anjelové v nebi, ani syn, jediné otec. Mc13,33 Vizte, bděte a modlte sě, nebo neviete, kdy jest čas. Mc13,34 Nebo [471] Nebo] navíc oproti lat., + enim lat. jako člověk, jda na pút, ostavi po sobě svój dóm a moc svú da svým panošiem nad rozličnú potřěbú a vrátnému přikázal jest, aby bděl. Mc13,35 Protož bděte, nebo neviete, kdy pán domový přijde, večer li, čili o puol noci, čili na úsvitě, čili ráno, Mc13,36 aby když by vnáhle přišel, nenalezl vás spiece. Mc13,37 A což vám pravím, všěm pravím: Bděte!“
XIIII.
Mc14,1 A bieše beranec nebo velikanoc po dvú dní i hledáchu
