setřeť Pán Bůh nepřátely naše před očima našima, protož nebojte se jich.“
A jakž přestal mluviti, hned na nepřátely náhle udeřil i poražen jest Seron hajtman i vojsko jeho všecko.
Modlitba Júdy Machabejského tu chvíli, když se měli hned potýkati. ‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže Machabejské ‹začátek komentované pasáže4.›konec komentované pasáže
Když uhlédal Juodas nepřátelské vojsko, že jest veliké a silné, i modlil se Pánu Bohu řka: „Požehnaný jsi, vysvoboditeli Izrahelský, kterýž si potřel zuořivost a klopotnost mocného skrze ruku služebníka tvého Davida a dal vojsko pohanuov v ruce Jonatovy syna Saulova i služebníkuov jeho. Jáť prosím tebe, aby také nepřátely naše v ruce lidu tvého Izdrahelského dáti ráčil, aby jejich všecka moc, vojsko i jizdní zahanbeni byli. Dajž na ně, milý Pane, strach, dajž jim srdce lekavé, zemdliž smělost jich a moc, zmordujž je mečem těch, kteříž tebe milují, ‹začátek komentované pasážeať by›konec komentované pasáže chválili a velebili tebe všickni ti, kteříž znají jméno tvé svaté.“
A v tom vešli v bitvu. I pobito jich z houfu nepřítele Lyziáše pět tisíc mužuov.
Zmužilé napomenutí k udatnosti a smělosti od Juody Machabejského k lidu, když z vojska utíkati chtěli, učiněné. ‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže Machabejské ‹začátek komentované pasáže9.›konec komentované pasáže
Vida pak, že někteří utíkají, promluvil Júdas: „Odstup to od nás, abychom utíkati měli. Jestliže jest již pak čas náš přišel, chcemeť rytířsky bojovati a radějí v síle naší zemřeme za bratří naše, ‹začátek komentované pasáženežli bychom›konec komentované pasáže hanbu uvedli na poctivosti a slávu naši.
