spravedlnosti jeho. Pečujem ve dne i v noci o časnou živnost a o jiné věci, kteréž nám proto ne vždy spomohou ani zuostanou, a jsme nedbánliví po věčném bohatství usilovati. Vždyť jest to oslepení veliké! Řídko pamatujem na pravý budoucí život a na naši časnou smrt, než teprv, když smrt před dveřmi stojí a hudci v hrdle hudou: „Chceme se polepšiti.“ Toť jest všecko jisté znamení, že velmi mdlí a v víře nezkušení jsme. Buoh se rač nad námi smilovati. Amencizojazyčný text.
Avšak proto žádné pokání není spozdilé, jediné ať se děje před skončením života. Toliko žádný své věci a pře neodkládaj k tomu poslednímu boji a rytěřování, neb k té poslední hodině, ješto ti s těžkostí před ouklady nepřítele našeho dostojí, kteříž se za zdravého života k tomu dělení těla s duší a k té poslední hodině připravují. Kterak se pak těm stane, jenž ‹začátek komentované pasážebeze vší›konec komentované pasáže Božské bázně a pokání nečistý, rozpustilý a zlý život vedli neb provozovali a ještě provozují? Jakým zpuosobem bojovati a rytěřovati budou?
Poněvádž již lidu mnoho jest a služebníci slova Božího nemohou na všech místech býti, tuto krátkou zprávu lidu sprostnému jsem sepsal, aby každý čísti uměje nemocným z slova Božího domlouvati a jim potěšení v potřebě jich dáti mohl.
Při času nemoci připadnou na člověka rozličná pokušení, proti kterýmž bojovati musí. Předkem jest najtrpčejší myšlení, když člověk myslí, že se od tohoto světa a ‹začátek komentované pasážeode všech›konec komentované pasáže těch, s kterýmiž jsme v známosti, odlúčiti má. Potom přijdou hříchové, kteréž jsme proti Bohu provozovali. Ti obnovení budou a mrzcí, ješto trápí svědomí těžce a rozličně. Smrt, soud Boží, peklo a zatracení, strach zděsují starého člověka hrozným hřmotem a nepokojem. Mezi těmito všemi postrky potřebuje člověk stálé víry, nebo tyto předpověděné věci budou strašlivé z příčiny mdlé víry naší, kteráž ještě málo vycvičená jest a nedosáhla dosti síly skrze slovo Boží, statku a bohatství
