svatá muže Enocha (‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže Mojžíšovy ‹začátek komentované pasáže5.›konec komentované pasáže) a Eliáše (‹začátek komentované pasáže3.›konec komentované pasáže královské ‹začátek komentované pasáže2.›konec komentované pasáže) pojal Buoh k sobě živě s tělem i s duší z tohoto křehkeho a bídneho a pomíjejícího života, aby skrze ně nějaké znamení budoucího a praveho ‹začátek komentované pasážeživota dal›konec komentované pasáže, ne abychom se jako pohane domnívali, ‹začátek komentované pasážeže by›konec komentované pasáže po tomto bídném životě s námi veta byla.
Napomeň nemocného, kterak mocný Pán jest nad životem a smrtí.
Kristus (Lukáš ‹začátek komentované pasáže7.›konec komentované pasáže) praví: „Neplačte, neumřelať děvka, ale spí.“
Rozum nevěřící nerozumí skrytým věcem Božským i posmívá se slovuom Kristovým, nebo nezná Pána, jenž smrt naši nazývá snem.
I jestiť, o čemž Izajáš pověděl (‹začátek komentované pasáže25.›konec komentované pasáže): „Onť jest smrt požřel navěky.“
Ale Kristus přidada víru slovuom, též slovem mrtvou děvečku vzkřísil. A protož on také duši tvou příjme a ostříhati jí bude a v poslední den duši tělu dá a spojí ji k životu věčnému.“
Jan ‹začátek komentované pasáže5.›konec komentované pasáže: „Přichází hodina, v nížto všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho a vyjdou, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života.“
Římanom ‹začátek komentované pasáže8.›konec komentované pasáže: „Pakli Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše od mrtvých, přebývá v nás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtedlná těla vaše pro svého ducha přebývajícího v vás.“
‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže Korintom ‹začátek komentované pasáže15.›konec komentované pasáže kapitola svatého Pavla jest zlatá a plná potěšení. Tu svatý Pavel naše vzkříšení tak k Kristovu zmrtvýchvstání připojuje, že se žádným obyčejem odciziti a odděliti nemuože, v tato slova: „Kristus vstal z mrtvých, což jest jistá věc. Tehdy my zajisté též zas vstaneme. Neb Kristus jest hlava naše a my oudové. Hlava pak ouduov svých za sebou nenechá a neopustí. Kde on jest, tamť my též musíme býti, nebo jsme oudové téhož těla z těla a kostí jeho.“
Efezským ‹začátek komentované pasáže5.›konec komentované pasáže kapitola: Kdož tu nesmírnou lásku a slávu veliké i znamenité milosti Boží může vypravovati, že Buoh sstoupiv z nebe, poníživ se ráčil člověkem smrtedlným býti, aby mdlé a křehké lidské přirození skrze osobné smíření s nesmrtedlným Božským přirozením k nesmrtedlnému
