žiežnivého a dávaliť sme nápoj? Mt25,38 Aneb kdy sme tě viděli hostě a přijali sme tě, aneb nahého a oděli sme tě? Mt25,39 Aneb kdy sme tě vídali nemocného a v žaláři a přicházeli sme k tobě? Mt25,40 A odpověda král, i die jim: Zajisté pravímť vám, co ste činievali jednomu z bratří těchto najmenších, mně ste činievali. Mt25,41 Tehdy die i těm, kteří na levici jeho budú: Jdětež, zlořečení, do věčného ohně, jenž připraven jest ďáblu i andělóm jeho. Mt25,42 Neb sem lačen býval, a nedávali ste mi jiesti. Žiežniv sem býval, a nedali ste mi píti, Mt25,43 hostem sem býval, a nepřijímali ste mě. Náh, a neodievali ste mne. Nemocen a v žaláři, a nenavštěvovali ste mne. Mt25,44 Tehdy odpovědie jemu i oni řkúce: Pane, kdy sme tě vídali lačného neb žiežnivého aneb hostě nebo nahého neb nemocného anebo v žaláři, a neposluhovaliť sme tobě? Mt25,45 Tehdy odpovie jim a řka: Zajisté pravím vám, co ste koli nečinievali jednomu z najmenších těchto, ani ste mně činievali. Mt25,46 I puojdú ti do muky věčné, ale spravedliví do života věčného.“
XXVI.
Mt26,1 I stalo se jest, když dokonal Ježíš řeči tyto, vece učedlníkóm svým: Mt26,2 „Viete li, že po dvú dní velikanoc bude a syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován?“ Mt26,3 Tehdy sebrala se kniežata kněžská a starší lidu na sien kniežete kněžského, jenž slovieše Kaifáš, Mt26,4 a radu sú učinili, aby Ježíše lstivě jali a zabili. Mt26,5 Ale praviechu: „Ne v den sváteční, aby snad rozbroj nebyl v lidu.“
Mt26,6 A když bieše Ježíš v Betaní v domu Šimona malomocného, Mt26,7 přistúpi k němu žena, majíci pušku alabastrovú masti drahé, i vylila jest na hlavu jeho, když sedieše za stolem. Mt26,8 I vidúce to učedlníci, rozhněvali sú se řkúce: „I čemu jest ztráta tato? Mt26,9 Neb mohla jest tato mast prodána
