prodána býti za mnoho a dáno býti chudým.“ Mt26,10 A věda Ježíš, i vece jim: „Co ste truchlivi této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila jest na mně. Mt26,11 Neb chudé vždycky máte s sebú, ale mne ne vždy budete mieti. Mt26,12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mně jest učinila. Mt26,13 Zajisté pravímť vám, kdež koli hlásáno bude čtenie toto po všem světě, budeť praveno, a že jest to učinila na památku její.“
Mt26,14 Tehdy odjide jeden za dvanádcti, jenž slovieše Jidáš Škariotský, k kniežatóm kněžským Mt26,15 i vece jim: „Co mi chcete dáti a jáť vám ho zradím?“ Tehdy oni uložili jemu třidceti střiebrných. Mt26,16 A od té chvíle hledal jest přístupu, aby jej zradil.
Mt26,17 Prvnieho pak dne přesnic přistúpili sú k Ježíšovi učedlníci řkúce: „Kde chceš, ať připravíme tobě, aby jedl beránka?“ Mt26,18 Tehdy vece jim Ježíš: „Jdětež do města k jednomu a řcetež jemu: Mistrť jest vzkázal: Čas mój blízko jest, u tebeť učiním beránka s učedlníky svými.“ Mt26,19 I učinili sú učedlníci, jakož jim uložil Ježíš, a připravili sú beránka. Mt26,20 A když byl večer, sedl jest za stuol se XIIti učedlníky svými. Mt26,21 A když sú jedli, vece jim: „Zajisté pravímť vám, že jeden z vás mě zradí.“ Mt26,22 A zamútivše se velmi, počali každý z nich řéci: „I zdali já sem, pane?“ Mt26,23 A on vece: „Kto sáhá se mnú rukú do mísy, tenť mě zradí. Mt26,24 Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož syn člověka zrazen bude. Dobré jest jemu bylo, by se byl nenarodil člověk ten.“ Mt26,25 A odpověděv Jidáš, jenž ho byl zradil, vece: „Zdali já sem, mistře?“ Vece jemu: „Ty si řekl.“
Mt26,26 A když sú večeřeli, vzal jest Ježíš chléb a dobrořečil i lámal a dal učedlníkóm svým řka: „Vezmětež a jeztež, toť jest tělo mé.“ Mt26,27 A vzem kalich, dieky činil a dal jim řka: „Pítež z něho všickni, Mt26,28 toť jest
