prodléváše ženich, zdřiemaly sú se všecky a zesnuly sú. Mt25,6 O puolnoci pak stal se jest pokřik: Aj, ženich jde, vyjdětež v cestu jemu! Mt25,7 Tehdy vstaly sú všecky panny ty a okrášlily sú lampy své. Mt25,8 Ale bláznivé múdrým vecechu: Udajte nám oleje vašeho, neboť lampy naše hasnú. Mt25,9 Odpověděly sú múdré řkúce: Snad by nestatčilo nám i vám. Jděte radějše ku prodavačóm a kupte sobě. Mt25,10 A když sú šly kupovat, přišel jest ženich a kteréž hotovy byly, vešly sú s ním na svatbu, i zavřiena jest brána. Mt25,11 Naposledy pak přišly sú i jiné panny řkúce: Pane, pane, otevřiž nám! Mt25,12 A on odpověděv, vece: Zajisté pravímť vám, neznámť vás. Mt25,13 A protož bděte, neb neviete dne ani hodiny.“
Mt25,14 „Nebo jakožto člověk, bera se na cestu, povolal služebníkuov svých a poručil jim zbožie své. Mt25,15 A dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě a jinému jednu, každému podlé vlastnie moci jeho. I bral se jest pryč ihned. Mt25,16 I odšel jest ten, jenž bieše vzal pět hřiven, a těžal jest jimi i získal jiných pět. Mt25,17 Též ten, kterýž byl vzal dvě, získal jest jiné dvě. Mt25,18 Ale ten, jenž bieše vzal jednu, odšed pokopal ji v zemi a skryl penieze pána svého. Mt25,19 Po mnohém pak času přišel jest pán služebníkóv těch i kladl počet s nimi. Mt25,20 A přistúpiv, jenž bieše pět hřiven vzal, podal jest jiných pěti hřiven a řka: Pane, pět hřiven dal si mi, aj, jiných pět hřiven nadto získal sem. Mt25,21 Vece jemu pán jeho: Měhodiek, služebníče věrný a dobrý, že jsi nad málem byl věrný, nad mnohem tě ustavím; vejdiž do radosti pána svého. Mt25,22 A přistúpiv, kterýž byl dvě hřivně vzal, vece: Pane, dvě hřivně si mi dal, aj, jiné dvě získal sem. Mt25,23 Vece jemu pán jeho: Měhodiek, služebníče věrný a dobrý, žes nad nemnohem byl věrný, nad mnohem
