měla jsú zachována býti, poňavadž jsi Pravda. Ale písmo jedno zřiezené praví, že lest a zlost nad ižádným nemají panovati ani jest komu přirozená. Tehdy diábli, jichžto jménem tento mluví, přelstili jsú Adama a Evu jablkem zapověděným, jakož jsú slova o nich psána v knihách Genesis, jež jest řekl had Evě, kterážto slova tento řečník lotrový, lstivý jest zamlčal nynie před tebú. A ta se pravie takto:

Adam a Eva.

„Budete li jiesti ovoce s dřeva živuota, budete jako bohové.“ Viziž, Synu, ten veliký faleš! I chtie pak diábli lidi tiem hřiechem obžalovati, a sami jsúc toho počátek! A kterak ten muož na koho žalovati z toho hřiecha, skrze nějž jest sám v pokutu upadl?

A protož, jelikož k tomuto artikuli a k této žalobě ani tomuto nešťastnému svuodci ani ižádnému z diáblóv nejsem dlužna odpoviedati, nebo jsú oni byli počátek toho hřiecha, ale přistup ktož koli chce jiný, jenž by chtěl obžalovati lidské pokolenie, já chci za ně odpoviedati tak, jakož právuo nalezne a ukáže.“

Tehdy diábel, uzřev se oklamána takú odpovědí, vece k Súdci: „Zda mní řečnice, bych já chtěl již utéci, aby mne již tiem odbyla? Ale nezdá mi se! Vieš, Otče svatý, že jest zřejmý hřiech učiněn proti tobě, a súdce – ač by ižádný nežaloval – má z práva vinny mstíti. A poňavadž jsi Spravedlnost, chci věděti, tvé jmě