bylo. A tohoť pravý súd nemuož brániti, a ty pak nadto, jenž jsi stvuořitel všech věcí, nemóžeš, cožť jest pravého, zabrániti.“

Tehdy Syn řekl jest k řečnici: „Odpoviedaj, řečnice světa!“

Odpověděla jest řečnice a řkúci: „Coť chce diábel, toť se jednak stane. Syn všie nešlechetnosti a ctnosti žádá převáženie, jenž se je dávno stalo. Však pomníš, milý Synu, žes visal u Veliký pátek na svatém kříži jako dobrota světa, a na druhé straně váhy lotr jako zlost světa všeho; tu si, muoj Synu, viděl, a já pláči. A tu jest uplně převáženo vše zlé i dobré. Neb ty, jenž jsi dobrota světa, tak jsi převážil všecku zlost světa. Neb jsi i do předpeklné ráčil v duše sstúpiti a odtud jsi vyvedl duše jaté. A protož, poňavadž se jest již stalo převáženie přede všemi na rozhraní, točíš na miestě tu, kdež všichni zlořečení bývali odpravováni, a tu se jest pravý súd stal, a protož nechciť, byť druhé váženo bylo, ale mámť dosti na jednom vážení.“

Tehdy řečník diábel s hrozným řváním zavolal a řka: „Až do sie doby vše sem sprostně mluvil, ale teprv chci dobře mluviti a hrubě.“

Tuto črt Astarot prosí súdce, to jest Buoha, aby jemu dal dva řečníky, to jest Spravedlnost a Pravdu. A matka Božie také proti tomu sobě dva zvolila, točíš Milosrdenstvie jednoho a Pokoj druhého.

„Psáno jest, ktož nemá řečníka, a já jemu jej dám. A já sem zde sám jediný a mnoho mám protivníkóv. A protož prosím za řečníky, aby mi byli dáni.“

Tehda jest řekla Maria: „Já sem sama řečnicí, avšak, aby mne nemohla ničímž vaše strana pohaněti, ty měj, které chceš řečníky.“

I řekl jest diábel: „Já sobě vuolím Spravedlnost a Pravdu, jedno ta dva.“

A když to anjelé uslyšechu, podivivše se diábelské chytrosti a lekše se, řekli jsú k řečnici: „Ó královno nebeská, ó paní anjelská! Ačkoli jsi veliké moci a velikého duostojenstvie, však jest počestné a hodné, aby také sobě zvolila některé řečníky.“ A ona, uposlúchavši rady anjelské, i řekla jest: „A já prosím, aby mi dána byla dva řečníky, točíšto Milosrdenstvie a Pokoj.“

A když se to vše stalo, tehdy všichni umlčechu. A najprvé řekl jest Astarot, že člověk jest potupen a odsúzen trojí věcí, to jest spravedlností příklada, spravedlností přikázanie a spravedlností nemoci. „A to takto chci dovésti: Najprvé spravedlností příklada takto: Poněvadž jest anjel shřešil a inhed jest odsúzen a potupen, jenž jest