těch, jenž sú v nebi utvrzeni.“

K třetiemu, točíš, že jest člověk nekonečně shřešil, a protož bez konce má trpěti etc.

Tuto jest povstal řečník diáblóv, to jest Spravedlnost, podlé něhož sedieše Pravda; a zřejmě ukazuje, že jest člověk slúha neužitečný, neposlušný, nevzácný a přestupník a kletý. A to praví a řka etc.:

„Poňavadž jest člověk dobře a snadně mohl zachovati přikázanie Buožie, protož jest hoden se vším pokolením svým věčného zatracenie. A najprvé to takto chci ukázati: Neb čím větčí a duostojnější jest ten, jemuž jest zaviněno, tiem větčie pomsty ten jest hoden, jenž proti němu jest zavinil. A poňavadž tehdy jest veliký a nekonečný Buoh, jistě a správně má člověk bez konce mučen býti; a tak bude za to dosti učiněno. Poňavadž král zemský a časný, když kto proti němu zaviní, mstí časně, ovšem hodné jest, aby král nebeský a věčný pomstil se věčně. A že jest Buoh nekonečný, protož bez konce, to jest věčně, má člověk trpěti. Neb ten, ktož hřiech učiní, jest slúha hřiecha toho. A poněvadž jest člověk shřešil, protož nic jiného nemóž Bohu učiniti než to, což má z práva, a tiem nemuož ani ižádného vykúpiti. Neb člověk, ač by všecko všudy vždy dobře činil, však pro to vždy slúha neužitečný; neb jest to učinil, jehož jest neměl učiniti. Neb, ač kto dluh zaplatí, však ne inhed toho zbude, pro něž se jest dluhu dopustil; aneb, ač hřiešník zbude hřiecha svého skrze pokánie, však nemóž nikdy tak číst býti, doniž jest byl neshřešil, neb vždy pověst hřiecha při něm ostane. A tak, ač člověk muož pokáním některým hřiech svuoj shladiti, však pro to věčné milosti nikakéž nemuož zaslúžiti, poněvadž nečistí z nečistého semene jsú se počeli a ještě vždy myslé hřešiti. Neb by nebylo hodné ani podobné, by Buoh rajská vrata nedóstojným otevřel, jenž je jest zavřel pro hřiech prvnieho otce Adama, aby svátost nebyla dána psóm aneb aby perly nebyly metány před svině. Ale spravedlné jest a hodné, aby každému odplatil podlé zaslúženie jeho, dávaje odplatu pyšným a hrdým. Duše, kteráž shřeší, ta umře. Hospodin jest krmil syny člověčie a povýšil jest jich, ani sú vzhřešili jemu a zhrzeli jím, a najviece Adam, že jest spieše a radějí poslušen byl ženy své nežli Buoha. Člověk, když jest byl ve cti, neurozuměl jest, i přirovnán jest k hovadóm nemúdrým; a nechtěl jest u pokoji jiesti chleba anjelského. Protož, aby v úsilí a v potu své tváři i s bolestí hodné