zamešká, nežli obžalovaný. A protož přišel jest ráno a obě uši měl hotově, aby slyšal, zdali by kde co bylo pověděno.

A když jest bylo polodne, přistúpil jest Astarot před obličej Buoží a řekl jest: „Otče svatý, já sem přišel na úsvitě, a vždy ještě čakám. Prosím, ať by mi se pravda stala.“ I řekl jest Hospodin: „Jdiž, ještěť jest den neminul!“ I šel jest do kúta zase. A když bylo v nešpory, jal se jest velmi řváti a řka: „Hospodine Bože, i kde jest tvá spravedlnost?“ Odpověděl jest Hospodin: „Nešťastný, všakť sem dřieve pověděl, žeť den ještě před se jde!“ Tehdy diábel opět se jest vrátil do kúta a čakal jest až do poslednie hodiny dne toho. Tehdy, ano jako všichni vidie, zavolal jest diábel velikým hlasem: „I kde jest spravedlnost, poňavadž jie nenie v království nebeském?“

I řekl jest Hospodin: „Zavolajte jeho k súdu, ať stojí!“ A přistúpiv diábel, i řekl jest takto a řka:

„Celý sem den čakal v království Spravedlnosti, a nemohl sem nalézti spravedlnosti.“

I řekl jest Hospodin: „Nuže, pověziž, co žádáš!“

Odpověděl jest diábel: „Póhonem zavoláno jest lidského pokolenie, aby mně řečníkovi odpoviedalo; a jest li kto zde, jenž by stal za lidské pokolenie?“

A když jest ižádný nestal, tehdy jest Hospodin řekl Astarotovi: „Co proto žádáš?“

Odpověděl