[Bible kladrubská, Pentateuch]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 29, 4v–78r. Editor Pečírková, Jaroslava. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<38r38v39r39v40r40v41r41v42r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

telcový obětovati bude za hřiech, tak ten, jenž přikrývá droby, jako všecky věci, ješto vnitř jsú: Lv4,9 dvě ledvince a bráničku, jenžto jest na nich podlé rorynkóv, a tuk jatrný s ledvinkami svými, Lv4,10 jakož se otjímá z telce obětí pokojných, a zapálí je na oltáři zápalné oběti. Lv4,11 Ale kóži i všecko maso s hlavú i s nohami i s droby i s hnojem Lv4,12 i s ostatním tělem vynese z stanóv na miesto čisté, kdežto obyčej mají popel sypati, a zapálí ty věci na hranici drev, kteréž na miestě prosutého popela budú spáleny. Lv4,13 Pakli by vešken zástup izrahelský nevěděl a skrze neumělost učinil by, což proti přikázaní Páně jest, Lv4,14 a potom by srozoměl hřiechu svému, obětovati bude telce za hřiech svój. A přivede jej ke dveřóm stánkovým Lv4,15 i položie starší lidu ruce na hlavu jeho před hospodinem. A obětujíc telce před obličejem Páně, Lv4,16 vnese kněz, kterýž jest mazán, z krve jeho do stánku svědectvie, Lv4,17 omoče prst a pokropě sedmkrát proti oponě. Lv4,18 A položí z též krve na rohy oltáře, jenž jest před hospodinem v stánku svědectvie a ostatní krev prolé podlé podkladu oltáře zápalných obětí, ješto jest ve dveřech stánku obětného. Lv4,19 A vešken tuk jeho vezme a zapálí na oltáři, Lv4,20 tak učině i o tom telci, jakož jest činil i prvé. A když za ně bude prositi kněz, milostiv bude hospodin. Lv4,21 Ale samého telce vynese z stanóv a spálí jako z prvnieho telce, neb za hřiech jest množstvie. Lv4,22 Pakli by shřešil knieže a učinil by jedno ze mnoha skrze nevědomie, ješto se Páně zákonem zapoviedá, Lv4,23 a potom by srozuměl hřiechu svému, obětovati bude obět hospodinu kozla z koz nepoškvrněného Lv4,24 a položí ruku svú na hlavu jeho. A když by obětoval jeho na miestě, kdežto obyčej jest zabíjeti zápalnú obět před hospodinem, neb za hřiech jest, Lv4,25 omočí kněz prst ve krvi oběti za hřiech, dotýkaje rohóv oltáře obětného a ostatní prolévaje k podkladu jeho. Lv4,26 Ale tuk jeho zapálí, jako svrchu v óbětech pokojných obyčejno jest. I bude prositi zaň a za hřiech jeho i bude odpuštěno jemu. Lv4,27 Pakli by shřešila duše skrze nevědomie z lidu země, že by učinila něco z těch věcí, kteréž zákonem Páně zapovědieny sú, a shřešila by Lv4,28 a poznala by hřiech svój, obětovati bude kozu nepoškvrněnú. Lv4,29 A položí ruku na hlavu oběti, kteráž za hřiech jest, i obětovati bude jí na miestě zápalné oběti Lv4,30 a vezme kněz z krve prstem svým a dotkna rohóv oltáře obětného, ostatní vlé k podkladu jeho Lv4,31 a vešken otejma tuk, jakož odjímati obyčejno jest z óbětí pokojných, zapálí na oltáři u vóni sladkosti hospodinu. I bude prositi zaň a bude jemu odpuštěno. Lv4,32 Pakli by z bravóv obětoval obět za hřiech, ovci totiž nepoškvrněnú, Lv4,33 položí ruku na hlavu její a bude jí obětovati na miestě, kdežto obyčej jest zápalné oběti zabíjeti. Lv4,34 A vezme kněz z krve jejie prstem svým a dotkna se rohóv oltáře zápalné oběti, ostatní vlé k podkladu jeho. Lv4,35 Vešken také tuk otejma,, jakož obyčej jest odjímati tuk skopcový, jenž se obětuje za pokojné oběti, zapálí na oltáři v zápal Páně. A bude prositi zaň i za hřiech jeho a bude jemu odpuštěno.

Kapitola· V·

Lv5,1 Shřeší li duše a uslyšala by hlas přísahajícieho a byl by svědek, že jest neb sám viděl nebo svědom jest, neukáže li, ponese nepravost svú. Lv5,2 Duše, kteráž dotkne se něčeho nečistého, buďto což zabito jest od zvěři nebo samo umřelo nebo kteréhožkoli jiného hmezu a zapomenula by nečistoty své, vinna jest a shřešila jest. Lv5,3 A pakli by se dotknula něčeho z nečistoty člověčie podlé všeliké nečistoty, kterúž poškvrňovati se jest obyčejno, a zapomanuvši poznala by potom, podleže hřiechu. Lv5,4 Duše, kteráž by přísahala a vypustila by ze rtóv svých, aby neb zle něco učinila nebo dobře, a neučinila by a to jisté přísahú a řečí by potvrdila a zapomenuvši, potom srozuměla by hřiechu svému, Lv5,5 čiň pokánie za hřiech svój Lv5,6 a obětuj jehnici z stád nebo kozu. A bude se modliti za ní kněz i za hřiech jejie. Lv5,7 A pakli by nemohla obětovati bravu, obětuj dvě hrdlici nebo dvé holúbátek hospodinu, jednu za hřiech a druhé v zápalnú obět, Lv5,8 a dá je knězi. Jenž prvnie obětuje za hřiech, zatočí hlavu jeho k křídlóm, tak aby se hrdla přídržala a ne ovšem byla odřezána. Lv5,9 I pokropí z krve jeho stěnu oltáře, a cožkoli bylo by ostatnieho, nechá vykapati k základu jeho, nebo za hřiech jest. Lv5,10 Ale druhé zapálí v zápalnú obět, jakož obyčej jest. A bude prositi zaň kněz i za hřiech jeho a bude jemu odpuštěn. Lv5,11 Pakli by nemohla

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 9 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).