Lv12,1 Mluvil jest hospodin k Mojžiešovi řka: Lv12,2 Mluv synóm izrahelským a dieš k ním: Žena, ač přijmúc siemě porodila by pacholíčka, nečistá bude sedm dní podlé dnóv otdělenie ženské nemoci Lv12,3 a den osmý obřezáno bude mláďátko, Lv12,4 ale sama tři a XXXti dní ostane ve krvi očištěnie svého, všeho svatého se nedotkne ani vcházej do svatyně, dokudž se nenaplnie dnové očištěnie jejieho. Lv12,5 A pakli by samici porodila, nečistá bude dva týdny podlé obyčeje toku nemoci ženské a šestdesáte dní a šest ostane v krvi očištěnie svého. Lv12,6 Akdyž by se vyplnili dnové očištěnie jejieho za syna nebo za dceru, přinese beránka ročnieho v zápalnú obět a holúbě nebo hrdlici za hřiech ke dveřóm stánku svědectvie. A dá knězi, Lv12,7 jenž obětuje je před hospodinem a prositi za ní bude, a tak očištěna bude od toku krve své. Tentoť jest zákon porozujície samce a samici. Lv12,8 Pakli by nenalezla ruka jejie ani by mohla obětovati beránka, vezme dvě hrdlici nebo dvé holúbátek, jedno v zápalnú obět a druhé za hřiech. Modliti se bude za ní kněz a ta bude očištěna.
XIII.
Lv13,1 I mluvil jest hospodin k Mojžiešovi a k Áronovi řka: Lv13,2 Člověk, na jehožto těle a kóži vzešla by rozličná barva nebo neštovice nebo lsknatého něco, to jest rána malomocenstvie, přiveden bude k Áronovi knězi nebo k jednomu kterémužkoli z synóv jeho. Lv13,3 Jenž když by viděl malomocenstvie na kóži a vlasy v bielú barvu proměněné a samu tvářnost malomocenstvie poníženějši než kóže a tělo jiné, rána malomocenstvie jest a k súdu jeho odlúčen bude. Lv13,4 A pakli by světlá bělost byla na kóži aniž nižši těla jiného a vlasi barvy dřevnie, zavře jej kněz sedm dní Lv13,5 a spatří dne sedmého. A nerostlo li by zajisté malomocenstvie viece a nešlo li by na kóži přes prvnie cíle, opět zavře jeho sedm dní jiných Lv13,6 a sedmý den popatří. Potuchlo li by malomocenstvie a nerostlo li by na kóži, očistí jej, neb svrab jest, a omyje člověk rúcho své a čist bude. Lv13,7 Pakli když od kněze vidien jest a navrácen jest k čistotě a opět malomocenstvie rostlo by, přiveden bude k němu Lv13,8 a nečistotě potupen bude. Lv13,9 Rána malomocenstvie byla li by na člověku, přiveden bude k knězi Lv13,10 a opatří jej. A když by barva bielá na kóži byla a vlasóv proměnila by viděnie, samo také tělo živo by se ukázalo, Lv13,11 malomocenstvie přestaré súzeno bude a přirozené k kóži. Protož poškvrní jeho kněz a nezavře, neb zřejmé nečistoty jest. Lv13,12 A pakli by vykvetlo malomocenstvie, přebiehaje na kóži a přikrylo by všecko tělo od hlavy až do nóh, cožkoli před obezřením očí padá, Lv13,13 znamenati jeho bude kněz a aby držien byl malomocenstvím přečistým, súditi bude, protože všecko v bělost obrátilo se jest, a proto člověk čist bude. Lv13,14 Ale když tělo živé na něm se okázalo, Lv13,15 tehdy kněze súdem se poškvrní a mezi nečistým počítán bude. Neb tělo živé, bude li malomocenstvím pokropeno, nečisto bude. Lv13,16 Pakli by se opět obrátilo v bělost a všeho člověka přikrylo, Lv13,17 znamenati bude jeho kněz a nečistým býti rozsúdí. Lv13,18 Tělo a kóže, na kteréž vřed urodil se i ucelel Lv13,19 a na miestě vředovém šrám ukázal by se bielý neb náčervený, přiveden bude člověk k knězi. Lv13,20 Jenž když by viděl miesto malomocenstvie nižšie těla jiného a vlasy obrácené v bělost, poškvrní jej, neb rána malomocenstvie vzešla jest na vředě. Lv13,21 Pakli vlas jest barvy dřevnie a šrám potemněný a bližnieho těla nenie nižší, zavře jej za sedm dní. Lv13,22 A rostlo li by zajisté, přisúdí jeho malomocenství. Lv13,23 A pakli by stálo na miestě svém, vředový jest šrám a čist bude člověk. Lv13,24 Tělo a kóže, kterúž by oheň zapálil a zacelena bielý nebo červený bude li mieti šrám, Lv13,25 spatří jej kněz a aj obrátí li se v bělost a miesto jeho jiné kóže nižšie, poškvrní jeho, neb rána malomocenstvie na šrámu vzešla jest. Lv13,26 Pakli by vlasóv barva nebyla proměněna ani nižšie rána těla jiného a sama malomocenstvie tvářnost byla by náčrnalá, zavře jej za sedm dní Lv13,27 a sedmý deň opatří. Rostlo li by na kóži malomocenstvie, poškvrní jej. Lv13,28 A pakli by na miestě svém bělost stála, ne ovšem jasná rána, zejženie jest, a proto bude očištěn, neb šrám jest zejženie. Lv13,29 Muž nebo žena, na jejiež hlavě nebo bradě zplodilo by se malomocenstvie, ohledá je kněz. Lv13,30 A bylo li by zajisté nižšie miesto těla jiného a vlas
