duše jeho ani vylévajme krve. Ale uvrzte jej v cisternu tuto, ješto jest na púšti, a ruce váše zachováte nevinné. Ale to pravieše, chtě ho vytrhnúti z rukú jích a navrátiti otci svému. Gn37,23 Tehdy ihned jakž přijíde k bratřím, obnažili sú jeho z sukně do článkóv a rozličných barev Gn37,24 i pustili do cisterny, která nemějieše vody. Gn37,25 A sedše, aby jedli chléb, viděli sú pocestné izmahelitské, jdúce z Galaad a velblúdy jích nesúce drahé masti a kadidlo a myrru do Ejipta. Gn37,26 Tehdy řekl jest Judas bratřím svým: Co nám prospěšno jest, zabieme li bratra našeho a zatajíme krev jeho? Gn37,27 Lépeť jest, ať by prodán byl Izmahelitským a ruce náše aby se nepoškvrnily, neb bratr a tělo náše jest. I přivolili sú bratřie řečem jeho. Gn37,28 A když sú pominovali madianští kupci, vytáhše jej z cisterny, prodali sú ho Izmahelitským za třidceti střiebrných. Kteřížto vedli sú jeho do Ejipta. Gn37,29 A vrátiv se Ruben k cisterně, nenalezl jest dietěte Gn37,30 a rozedřev rúcho, běže k bratřím svým, vece: Dietěte nenie i kam já pójdu? Gn37,31 I vzeli sú sukni jeho a v krvi kozelcové, kteréhož biechu zabili, omočili sú, Gn37,32 poslavše, jenž by nesli k ótci a řekli: Tuto nalezli sme, viz, jest li sukně syna tvého čili nic. Gn37,33 Kterúžto když pozna otec, vece: Sukně syna mého jest, zvěř najhoršie snědla jest jeho, hovado sežralo jest Jozefa. Gn37,34 A rozedřev rúcho, oblékl se jest v žíni, pláče syna mnohý čas. Gn37,35 A když sú se sebrali všichni synové jeho, aby ukojili otcovu bolest, nechtěl jest utěšenie přijieti, a vece: Sstúpím k synu mému pláče do pekla. A když on tak trval v pláči, Gn37,36 Madianští prodali sú Jozefa v Éjiptě Putifarovi, kleštěnci faraonovu, mistru rytieřnému.
XXXVIII.
Gn38,1 Toho času sstúpiv Judas od bratří svých, obrátil se jest k muži odolamitskému jménem Iram Gn38,2 i viděl jest tu dceru člověka kananejského jménem Sue a za ženu pojav, všel jest k ní. Gn38,3 Jenžto jest počala a porodila syna i nazvala jméno jeho Her. Gn38,4 Opět počemši plodem, narozeného syna jmenovala Onam. Gn38,5 Třetieho také porodila, kteréhož nazvala Sela. A když se ten narodil, roditi viece přestala jest. Gn38,6 I dal jest Judas ženu prvorozenému svému Her jmenovanú Tamar. Gn38,7 A byl jest Her prvorozený Judóv zlosynem před obličejem Páně a od něho zabit jest. Gn38,8 Tehdy řekl jest Judas k Onam, synu svému: Vejdi k ženě bratra tvého a stovařiš se s ní, aby zbudil siemě bratru tvému. Gn38,9 A on věda, že se jemu nenarodie synové, všed k ženě bratra svého, siemě vyléváše na zemi, aby synové bratrovým jmenem se nerodili. Gn38,10 A protož porazil jest jeho hospodin, protože by šerednú věc učinil. Gn38,11 Pro kterúžto věc řekl jest Judas Tamar, nevěstě své: A buď vdovú v domu otce tvého, dokavádž nedoroste Sela, syn mój. Neb se báše, aby i on neumřel jako bratřie jeho. Kterážto odšedši, i přebývala jest v domu otce svého. Gn38,12 A když jest přeběhlo mnoho dní, umřela jest dcera Sue, žena Judova. Jenž po lkání utěšenie přijem, vstupováše k střižcóm ovec svých, on a Iras, pastucha stáda odolamitský, do Tamnas. Gn38,13 I vzkázáno jest Tamar, že by svekr její vstupoval do Tamnas k střižení ovec. Gn38,14 Kterážto složivši vdovské rúcho, vzala jest lněné rúcho letnie a proměnivši oděv seděla jest na rozcestí cesty, ješto vede do Tamnas, protože bieše vzrostl Sela, a nebyla jeho vzala za manžela. Gn38,15 Kterúžto když vidě Judas, domněl se jest, že by byla nevěstka, neb bieše zakryla obličej svój, aby nebyla poznána. Gn38,16 A všed k nie vece: Nech mne, ať se sejdu s tebú. Neb nevědieše, by nevěsta jeho byla. Kterážto když odpovědě: Co mi dáš, aby požíval smiešenie mého? Gn38,17 řekl jest: Pošliť tobě kozelce z stáda. A opět když ona vece: Učinímť, co chceš, dáš li základ, dokudž nepošleš, což slibuješ. Gn38,18 Řekl jest Judas: Co chceš za základ, ať by tobě bylo dáno? Odpověděla jest: Prsten tvój a okrasu ramen a hól, kterúž v ruce držíš. Tehdy k jednomu snití počela jest žena Gn38,19 a vstavši odešla. A složivši oděv, kterýž bieše přijala, oblékla se jest v rúcho vdovské. Gn38,20 I poslal jest Judas kozelce po pastuše odolamitském, aby vzal základ, kterýž bieše dal ženě. Kterýžto když nenaleze jie, Gn38,21 otázal jest lidí miesta toho: Kde jest žena, kteráž sedieše na rozcestí? A když sú odpověděli všickni: Nebyla jest na miestě tomto nevěstka, Gn38,22 vrátil se jest k Judovi a řekl jemu: Nenalezl sem jie, ale i lidé
