[Bible kladrubská, Pentateuch]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 29, 4v–78r. Editor Pečírková, Jaroslava. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<<<20r20v21r21v22r22v23r23v24r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Gn47,1 Gn47,2 Gn47,3 Gn47,4 K přebývaní do země tvé přišli sme, neb nenie bylin stádóm slúh tvých pro obtieženie hladu u vlasti Kánán. I prosímeť, aby nám býti kázal sluhám tvým v zemi Jessen. Gn47,5 Protož řekl jest král k Jozefovi: Otec tvój i bratřie tvoji přišli sú k tobě, Gn47,6 země ejiptská před obličejem tvým jest. V najlepšiem miestě kaž jím bydliti Jestliže znáš mezi ními muže rozšafné, ustav je mistry dobytčat mých. Gn47,7 Potom uvedl jest Jozef otce svého k králi a postavil jej před ním. Jenž požehnav jemu Gn47,8 a otázán jsa od něho: Kolik sú dnóv života tvého? Gn47,9 odpověděl jest: Dnové putovánie života mého sto a třidceti let jsú, malí i zlí, a nedošli sú ke dnóm otcóv mých, v nichžto sú putovali. Gn47,10 A požehnav krále vyšel jest ven. Gn47,11 Tehdy Jozef otci a bratřím svým dal jest vládařstvie v Éjiptě v najlepšiem miestě země Ramesses, jakož byl přikázal farao. Gn47,12 A krmieše je i vešken dóm otce svého, dávaje pokrm všem, Gn47,13 neb po všem světě chleba nedostáváše se. A utiskl bieše hlad zemi najviece ejiptskú a kananejskú Gn47,14 z níchžto všecky penieze sebral za prodávanie obilé a vnesl je v pokladnici královu. Gn47,15 A když se nedosta peněz kupujícím, přišel jest vešken Ejipt k Jozefovi řka: Daj nám chleba! Proč mřeme před tebú, když se peněz nedostává? Gn47,16 Jímžto on odpovědě: Přiveďte dobytek váš a dám vám zaň pokrmóv, nemáte li peněz. Gn47,17 Kterýžto když přivedechu, dal jest jím pokrmy za koně a za ovce a za voly a za osly i držal jest je toho léta za otměnu dobytka. Gn47,18 Přišli sú také druhého léta i řekli sú jemu: Netajíme před pánem naším, že když se nedostalo peněz i dobytka spolu nedostává aniž tajno jest tebe, že kromě těl a země nic nemáme. Gn47,19 Proč tehdy mřeme a ty vidíš? I my i země náše tvoje budeme, kup nás v službu královu a daj semena, aby když by zhynul oráč, neobrátila se země v pustotu. Gn47,20 Tehdy kúpi Jozef všicku zemi ejiptskú, když prodáváchu všickni vládařstvie svá pro velikost hladu. I podrobil jí faraonovi Gn47,21 i všecky lidi jejie od posledních krajóv ejiptských až do zadních končin jejie Gn47,22 kromě země kněžské, kterážto od krále dána bieše jím. Jímžto i ustavení pokrmové dáváni býváchu z stodol obecných, a proto nejsú připuzeni prodati vládařstvie svá. Gn47,23 Tehdy řekl Jozef k lidu: Aj jakož vidíte vy, i země váše faraonovi jest u vládařství. Vezměte semena a sejte pole, Gn47,24 abyšte obilé mohli mieti. Pátú čést královi dáte, čtyři ostatnie k semeni a ku pokrmóm čeledem a synóm vaším přepúštiem. Gn47,25 Kteřížto odpověděli sú: Zdravie náše v ruce tvé jest. Vzezři na nás toliko pán náš a vesele slúžiti budeme králi. Gn47,26 Od toho času až do dnešnieho dne všecka země ejiptská králóm pátú čést platí. A učiněno jest jako za zákon, kromě země kněžské, kteráž jest byla svobodna od té příčiny. Gn47,27 Tehdy Izrahel bydlil jest v Éjiptě, to jest v zemi Jessen, a vládl jest jí a rozmohl se jest a rozmnožil přieliš Gn47,28 a byl živ v nie XVIIt let. I učiněni sú všickni dnové života jeho sto čtyřidceti a sedm let. Gn47,29 A když jest viděl, že se přibližuje deň smrti, povolal jest syna svého Jozefa a řekl k němu: Nalez li sem milost před obličejem tvým, polož ruku tvú pod bedro mé a učiníš mi milosrdenstvie a pravdu, aby mne nepohřeboval v Éjiptě, Gn47,30 ale ať bych spal s otci mými, aby mě vzal z této země a pochoval v hrobě větčích mých. Jemužto odpovědě Jozef: Jáť učiním, cos rozkázal. Gn47,31 A on opět vece: Přiseziž mi tehdy! A když on přiseže, pomodli se Izrahel bohu, obrátiv se v hlavy ložéčka.

XLVIII

Gn48,1 Ty věci když se tak byly staly, vzkázáno jest Jozefovi, že jest nedužil otec jeho. Jenž pojem dva syny, Manassen a Efraim, aby šel i bral se jest. Gn48,2 I povědieno jest starci: Aj syn tvój Jozef jde k tobě. A on posíliv se i sede na ložci. Gn48,3 A když jest všel k němu, vece: Bóh všemohúcí ukázal mi se jest v Luza, ješto jest v zemi Kanaan, a požehnal mi jest Gn48,4 a řka: Já tě rozvětčím a rozmnožím a učiním v zástupy lidské a dám tobě zemi tuto i semeni tvému po tobě u vládařstvie věčné. Gn48,5 Protož dva syny tvá, kteráž sú se narodila tobě v zemi ejiptské, prvé než sem přišel k tobě, má budeta, Efraim a Manasses, jakožto Ruben a Simeon počteni budú mně. Gn48,6 Ale ostatní, kteréž zplodíš po nich, tvoji budú a jménem bratří svých nazváni budú u vládařství svých. Gn48,7 Neb mně kdyžto jdiech z Mezopotanie, umřela jest Ráchel v zemi Kanaan na cestě tvé a bieše

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety a 23 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).