on vece: Proč ste tak chtěli učiniti? Zdali neviete, že nenie mi rovně v úmění hádanie? Gn44,16 Jemužto Judas vece: Co odpovieme pánu mému neb to mluviti budeme, zdali spravedlivě budem moci odpierati? Bóh nalezl jest nepravost slúh tvých. Aj toť všickni slúhy sme pána mého i my i u něhož nalezena jest čieše. Gn44,17 Odpověděl jest Jozef: Odstup to ote mne, bych tak učinil. Kto jest ukradl čieši, ten buď slúha mój, ale vy otejděte svobodni k ótci vašemu. Gn44,18 Tehdy přistúpiv blíže Judas, doufalivě vece: Prosím, pane mój, ať slúha tvój promluví slovo v uši tvoji, a nehněvaj se slúze tvému, neb ty jsi po faraonovi Gn44,19 pán mój. Tázal si prvé slúh tvých: Máte li otce nebo bratra? Gn44,20 A my sme odpověděli pánu mému: Jest nám otec starý a dietě maličké, jenž v starosti jeho narodilo se jest, jehož vlastní bratr jest umřel a jeho samého má mátě jeho, ale otec najviece miluje jeho. Gn44,21 I řekl si sluhám tvým: Přiveďte jeho ke mně a položím oči mé na něho. Gn44,22 Dali sme věděti pánu mému, že nemóž dietě opustiti otce svého, neb opustí li jeho, umřeť. Gn44,23 A řekl si sluhám tvým: Nepřijde liť bratr váš najmenší s vámi, neohlédáte viec tváři mé. Gn44,24 Tehdy když sme sstúpili k slúze tvému, otci našemu, vypravili sme jemu všecky věci, kteréž jest mluvil pán mój. Gn44,25 I řekl jest otec náš: Vraťte se a kupte nám málo pšenice. Gn44,26 Jemuž sme řekli: Jítiť nemóžeme. Sstúpí li bratr náš najmenší s námi, pójdeme spolu. Jinak bez něho nesmieme viděti tváři mužovy. Gn44,27 A on odpověděl jest: Vy viete, že dva syny mi urodila žena má. Gn44,28 Vyšel jest jeden a řekli ste: Zvěř sežrala jeho. A až do sie chvíle ho nenie. Gn44,29 Vezmete li tohoto a něco se jemu na cestě přihodí, dovedete šediny mé s truchlostí do pekel. Gn44,30 Protož přijdu li k slúze tvému, otci našemu, a dietěte nebude, poněvadž duše jeho z tohoto duše pní, Gn44,31 a uzří, ano jeho nenie s námi, umřeť i dovedúť slúhy tvé šediny jeho s bolestí do pekel. Gn44,32 Já zvláště prosím, slúha tvój, jenž sem tohoto na mú vieru vzal a slíbil sem řka: Nepřivedu liť jeho za se, hřiechem vinen budu proti otci mému každý čas. Gn44,33 Protož zóstanuť já slúha tvój za dietě v službu pána mého a dietě ať vstúpí s bratřími svými, Gn44,34 neb nemohu se vrátiti k ótci bez dietěte, abych biedy, kteráž má podáviti otce mého, svědkem nebyl.
XLV
Gn45,1 Nemožieše se viece zdržeti Jozef před mnohými přístojícími, protož přikázal jest, aby vyšli všickni ven a nižádný aby tu nebyl cizí při seznávaní společném. Gn45,2 I pozdvihl jest hlasu s pláčem, kterýž sú uslyšeli Ejiptští i vešken dóm faraonóv Gn45,3 a řekl jest bratřím svým: Jáť jsem Jozef. Ještě li jest živ otec mój? Aniž možiechu odpověděti bratřie, přielišným strachem jsúce zhroženi. Gn45,4 K nímž on milostivě vece: Přistupte ke mně. A když přistúpichu blízko: Jáť jsem, vece, Jozef, bratr váš, kteréhož ste prodali do Ejipta. Gn45,5 Neroďte se strachovati ani se vám tvrdo zdaj, že ste mě prodali do těchto vlastí, neb pro spasenie váše poslal mě bóh před vámi do Ejipta. Gn45,6 Dvě létě jsú, jakž hlad počal býti na zemi, a ještě nastává pět let, v nichžto ani orati bude moci ani žieti. Gn45,7 Předeslal jest mě bóh, abyšte zachováni byli na zemi a pokrmy k živení mieti mohli. Gn45,8 Ne vaší radú, ale boží vólí sem poslán sem, jenž mě učinil jako otcem faraonovým a pánem všeho domu jeho i kniežetem ve všie zemi ejiptské. Gn45,9 Pospěšte a vstupte k ótci mému a poviete jemu: Toto přikazuje syn tvój Jozef: Bóh mě jest učinil pánem všie země ejiptské. Sstup ke mně, nemeškaj Gn45,10 a přebývaj v zemi Jessen a budeš podlé mne ty i synové tvoji a synové synóv tvých, ovce tvé a volové tvoji i všecky věci, kterýmiž vládneš. Gn45,11 A tu tě krmiti budu, neb ještě pět let jsú ostatních hladu, aby i ty nezahynul i dóm tvój i všecky věci, jímiž vládneš. Gn45,12 Aj oči váši a oči bratra mého Benjamina vidíta, že ústa má mluvie k vám. Gn45,13 Zvěstujte otci mému všicku slávu mú i všecky věci, kteréž ste viděli v Éjiptě. Pospěšte a přiveďte jeho ke mně. Gn45,14 A když objem připade na hrdlo bratra svého Benjamina, plakal jest a on také plakáše též na hrdle jeho. Gn45,15 I celoval jest Jozef všecky bratry své a plakal jest nad každým, po kterýchžto věcech směli sú mluviti k němu. Gn45,16 I slyšáno jest a slavnú řečí rozhlášeno v sieni králově: Přišli sú bratřie Jozefovi. A radoval se jest farao i všecka čeled jeho. Gn45,17 I řekl jest k Jozefovi, aby přikázal bratřím svým řka: Obtiežíc hovada, jděte do země Kanaan Gn45,18 a vezměte odtavád otce vašeho i rodinu a přiďte ke mně a jáť vám dám všecky
