žieš podlé křě, jakož jest pověděl hospodina boha Abrahamova a boha Izákova a boha Jakubova. L20,38 Tehdy bóh nenie mrtvých, ale živých, nebo jsú všickni jemu živi .“ L20,39 Tehdy otpovědě jeden z mudrákóv, i vecě jemu: „Mistře, dobře si pověděl.“ L20,40 A viece jeho nedrzniechu o ničemž otázati.

L20,41 I povědě k nim: „Kterak nazývají Krista, by byl syn Davidóv? L20,42 Ano sám David praví v knihách řečených Žaltář o něm : Řekl jest hospodin hospodinu mému: Sěď na pravici mé, L20,43 dokudž nepoložím tvých nepřátel podnož tvých noh. L20,44 Protož když jeho David vzývá hospodinem , kterak jeho syn jest?“ L20,45 A to slyšieše vešken lid, an takto vecě svým učedlníkóm: L20,46 „Varujte sě ot mudrákóv, ješto [ chtie ]text doplněný editorem[878] chtie] volunt lat. choditi v dlúhém rúšě a milují pozdravenie na trhu a prvnie stolicě u božniciech a prvnie seděnie na kvasiech, L20,47 jížto sehlcijí domy vdovie, pochlebujíce dlúhými modlitbami, ti přijmú větčie zatracenie.“

Prvý a dvadcátý

L21,1 Pak popatřiv uzřě ty bohatcě, ješto kladiechu své dary v obecnú škříni. L21,2 I uzřě jednu vdovu chudú, ana klade dva šarty v obecnú škříni , L21,3 i vecě: „Věrně pravi vám, že tato chudá vdova vložila jest viece než tito všichni jiní . L21,4 Nebo tito všickni, ješto jim zbývá, vložili sú dary bohu, ale tato , což jest jměla, všeho svého póžitka, to jest položila.“

L21,5 Tehdy někteří mluviechu o chrámu, že dobrým kamením i dary jest ozdoben. I vecě jim : L21,6 „Toto, ješto vidíte, přijdú dnové, v nichžto nebude ostaven kámen na kameni, by nebyl obořen.“ L21,7 I tázachu jeho řkúce: „Přikazateli, kdy to bude a které znamenie bude , kdy sě to stane a počne dieti ?“ L21,8 On jim vecě: „Vizte, abyšte nebyli svedeni, neboť přijdú mnozí ve jmě mé praviece, že já jsem a čas sě přiblíži, a vy neroďte po nich choditi. L21,9 Protož když uzříte války i svády, neroďte sě lekati, nebo to musí prvé býti, ale ne inhed bude dokonánie.“ L21,10 Tehdy vecě jim: „Vstane lid proti lidu a králevstvie proti králevství L21,11 a země třěsenie bude veliké v některých miestech a šelma a hlad a hrózy z nebe a zázraci velicí budú.“

L21,12 „Ale před tiem přede vším vrhú na vy svoji rucě i zstíhají vás i rozdadie po svých školách i po žalářích, táhnúce vy před krále i před poprávcě pro mé jmě. L21,13 A to sě vám přihodí na svědečstvie. L21,14 Protož vložte v svá srdcě, abyšte nemyslili, kterak byšte jim otpověděli, L21,15 nebo já vám dám usta i múdrost, jiežto nebudú sě moci protiviti ani omlúvati všichni vaši nepřietelé. L21,16 A budete zrazeni ot svých otcóv i mater i bratří i ot rodičiev i ot přátel a na smrt vás poddadie . L21,17 A budete v nenávisti všěm lidem pro mé jmě. L21,18 A vlas s vašie hlavy nezahyne, L21,19 nebo u vašem utrpění obdržíte své dušě.“

L21,20 „Však když uzříte obleženo jsúce zástupy Jeruzalém , vězte, že sě jest přiblížila jeho pustota. L21,21 Tehdy kto jsú v Židovství, utiekajte na hory, a kto jsú prostřed jeho, otejděte preč, a ktož jsú v židovských krajích, nevchoďte v ně, L21,22 nebo dnové pomsty tito jsú, aby sě všecko naplnilo, což jest psáno. L21,23 Ale běda bude těžkým ženám i pěstúnkám v těch dnech, neboť bude veliká zádava na zemi i hněv tomuto lidu. L21,24 A padnú ot mečě a zejmáni budú rozvedeni mezi všěchny národy a Jeruzalém bude šlapán ot pohanóv, dokudž sě nedoplnie časové národoví.“

L21,25 „A budú znamenie v slunci i u měsieci i v hvězdách a na zemi dav lidský pro řvánie vln zvuku mořského L21,26 a lidé zvadnú čekajíce strachu , ješto přijde všemu světu, nebo moci nebeské hnú sě. L21,27 A tehdy