[255v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcechléb[176]chléb] navíc oproti lat. s ním. A všed[177]všed] wſied rkp. do domu zákonníka, stolil jest. L7,37 [A]text doplněný editorem[178]A] Et lat. aj, žena, jenž bieše[179]bieše] bieſie rkp. v městě hřiešnice, jakž pozna, že Ježíš[180]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. stolí[181]stolí] accubuisset lat., recumbit var. v domu zákonníka, a[182]a] navíc oproti lat. přinese pušku masti. L7,38 A stojéc z zadu u noh jeho, slzami poče smáčeti nohy jeho a vlasy hlavy [své]text doplněný editorem[183]své] sui lat. třieti a líbáše nohy jeho a mastí mazáše. L7,39 Tehdy vida zákonník, jenž ho bieše povolal, vecě sám v sobě řka: „Byť tento byl prorok, věděl by jistě, která a kteraká jest žena, ješto sě ho dotýká, neb hřiešnice jest.“ L7,40 A odpověděv Ježíš, vecě k němu: „Šimone, mám tobě něco pověděti.“ A on vece: „Mistře, pověz!“ L7,41 I odpověděl jest Ježíš[184]I odpověděl jest Ježíš] navíc oproti lat., + Et respondit Iesus var.: „Dva dlužníky biešta [jednomu]text doplněný editorem[185]jednomu] quidam lat. lichevníku, jeden dlužen bieše pět set peněz a druhý paddesát. L7,42 A když nemějiešta, odkuď by navrátila, odpusti oběma. Ktož[186]Ktož] + ergo lat. jeho viece miluje?“ L7,43 Odpověděv Šimon, řkl jest: „Mním, že ten, komu jest viece odpustil.“ A on odpovědě[187]odpovědě] + ei lat.: „Právě si rozsúdil.“ L7,44 A obrátiv sě k ženě[188]ženě] zienie rkp., řekl jest Šimonovi: „Vidíš li tuto ženu? Všel sem v tvój duom, vody nohám mým nedal si, ale tato slzami smáčela jest nohy mé a vlasy svými třela. L7,45 Políbenie si mi nedal, ale tato, jakž sem všel[189]sem všel] intravit lat., intravi var. | wſiel rkp., nepřestala jest líbati noh mých. L7,46 Olejem hlavy mé nezmazal si, ale tato[190]tato] tata rkp. mastí jest zmazala nohy mé. L7,47 Protož pravi tobě: Odpúštějíť se jí hřiechové mnozí, neb jest milovala mnoho. Ale komuž méně odpustie, méně miluje.“ L7,48 I vecě k ní: „Odpúštějíť se tobě hřiechové.“ L7,49 I počěchu, kteří spolu sediechu za stolem, mezi sebú řéci: „Kto jest tento, jenž také hřiechy odpúštie?“ L7,50 I řekl jest k ženě[191]ženě] zienie rkp.: „Viera tvá, tať[192]tať] navíc oproti lat. jest tě spasila, jdi u pokoji!“

Kapitola VIII.

L8,1 I stalo sě jest potom, a on cestu činieše po městech a po kasteléch, kážě a zvěstuje královstvie božie, a dvanádste [b]označení sloupces ním L8,2 a ženy některé, ješto biechu uzdraveny od duchóv zlobivých a od nemocí: Maria, jenž slove Magdalena, z niež sedm diáblóv biechu vyšli, L8,3 a Johanna, žena Chuzova, vladaře Herodesa, a Zuzanna a jiné mnohé, ješto jemu posluhováchu z svých statkóv.

L8,4 A když mnohý zástup sebra sě[193]sě] + et lat., z měst k němu chvátáchu, řekl jest skrze podobenstvie: L8,5 „Vyšel jest, jenž rosievá[194]rosievá] roſiewa| roſiewa rkp., rosievat semene svého. A když rosievá, jiné padlo jest vedlé cěsty a potlačeno jest a ptáci nebeští zzobali sú je[195]je] jie rkp.. L8,6 A jiné padlo jest na skálu a vzešlé uschlo jest, neb nemějieše vláhy[196]vláhy] wlahly rkp.. L8,7 A jiné padlo mezi trnie a spolu zešlé trnie udusilo je. L8,8 A jiné padlo v zemi dobrú [a]text doplněný editorem[197]a] et lat. vzešlé učinilo jest užitek stý.“ To řka voláše: „Kto má uši k slyšení, slyš.“

L8,9 I otázachu[198]otázachu] Interrogabant lat., interrogaverunt var. ho učedlníci jeho, které by bylo to podobenstvie. L8,10 Jimžto on vecě: „Vám dáno jest znáti tajemstvie královstvie božieho, ale jiným v podobenstvích, aby vidúce neviděli a slyšiece nerozuměli.“

L8,11 „A toto jest podobenstvie: Siemě [jest]text doplněný editorem[199]jest] est lat. slovo božie. L8,12 A které podlé cesty, to sú ti, ješto slyšie, a[200]a] navíc oproti lat. potom příde diábel a vezme slovo z srdce jich, aby věřiece spaseni nebyli. L8,13 A kteří na skálu, tito sú[201]tito sú] navíc oproti lat., + hi sunt var., jenž když uslyšie, s radostí přijímají slovo, a ti kořenie nemají, neb[202]neb] qui lat., quia var. na čas věřie a v čas pokušenie odstupují. L8,14 A ješto mezi trnie padlo, tiť sú, ještoť slyšie, a od pečovánie a od bohatstvie a od rozkoší života jdúce, bývají udušeni a nepřinosie užitka. L8,15 Ale ješto v dobrú zemi, to sú ti, kteřížto v srdci dobrém a najlepšiem slyšiece slovo zachovávají a užitek přinosie v trpelivosti.“

L8,16 „Však ižádný světedlnici zažha, přikrývá ji osudím ani pod lože postaví, ale na sviecen