ješto byli při jedenácté hodině přišli, vzali sú po jednom peniezi. Mt20,10 A přišedše první, domnievali sú se, že by viece měli vzieti, ale vzali sú i oni po jednom peniezi. Mt20,11 A vzemše reptali sú proti hospodáři Mt20,12 řkúce: Tito poslední jednu hodinu sú dělali, a rovné si je nám učinil, jenž sme nesli břiemě dne a vedra. Mt20,13 A on odpověděv jednomu z nich, řekl: Přieteli, nečinímť tobě křivdy, všaks z penieze dennieho smluvil se mnú. Mt20,14 Vezmiž, cožť tvého jest, a jdi. Chciť zajisté i tomuto posledniemu dáti jako i tobě. Mt20,15 Zdaliž mi neslušie učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý sem? Mt20,16 Takť budú poslední první a první poslední, neb jest mnoho povolaných, ale málo vyvolených.“
Mt20,17 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal s sebú dvanátcte učedlníkuov svých tajně i vece jim: Mt20,18 „Aj, vstupujeme do Jeruzaléma a syn člověka zrazen bude kniežatóm kněžským a mistróm a otsúdie jej na smrt. Mt20,19 A dadie jej pohanóm ku posmievaní a k bičování [a k ukřižování]text doplněný editorem[170]a k ukřižování] et crucifigendum lat., a třetí den z mrtvých vstane.“
Mt20,20 Tehdy přistúpi k němu matka synuov Zebedeových s syny svými, klanějíci se a proséci nětco ot něho. Mt20,21 Kterýžto vece jie: „Co chceš?“ Vece jemu: „Řci, ať tato dva syny má sedneta, jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé v království tvém.“ Mt20,22 Odpoviedaje Ježíš řekl jim: „Neviete, zač prosíte. Muožete li píti kalich, kterýž já píti mám?“ Řekli jemu: „Muožeme.“ Mt20,23 Vece jim: „Kalich muoj zajisté píti budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé nenieť mé dáti vám, ale kterým připraveno jest od otce mého.“ Mt20,24 A uslyšavše to deset, rozhněvali sú se na dva bratry. Mt20,25 Ale Ježíš povolav jich k sobě, i vece: „Viete li, že kniežata pohanská panují nad svými, a kteříž větší sú, moc ukazují nad nimi? Mt20,26 Ne tak bude mezi vámi, ale ktož koli bude chtieti mezi vámi býti větčí, budiž služebník váš. Mt20,27 A kto by koli mezi vámi chtěl býti první, bude váš sluha. Mt20,28 Jakožto syn člověka nepřišel, aby jemu slúžili, ale aby slúžil a dal duši svú na vykúpenie za mnohé.“
Mt20,29 A když sú vycházeli z Jericho, šli sú za ním zástupové mnozí. Mt20,30 A aj, dva slepá, sediece u cesty, uslyšala sta, že by Ježíš šel, i zvolala sta řkúce: „Pane, smiluj se nad námi, synu Daviduov!“ Mt20,31 A zástup přimlúváše jima, aby mlčala. Ale ona viece sta volala řkúce: „Pane, smiluj se nad námi, synu Daviduov!“ Mt20,32 I zastaviv se Ježíš, povolal jich k sobě a řekl jima: „Co chceta, ať váma učiním?“ Mt20,33 Řkú jemu: „Pane, ať se otevrú oči naše.“ Mt20,34 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jich. A ihned sta prohlédla a brala sta se za ním.
Kapitola XXI.
Mt21,1 A když se přiblížil k Jeruzalému a přišel do Bethfage k hoře Olivetské, tehdy Ježíš poslal dva z učedlníkuov svých Mt21,2 řka jim: „Jdětež do kaštelu, který proti vám jest, a ihned naleznete oslici přivázanú a oslátko s ní. Otvěžte a přiveďte ke mně. Mt21,3 A die liť co kto váma, řcetaž, žeť pán [jich]text doplněný editorem[178]jich] his lat. potřebuje, a ihned je propustí.“ Mt21,4 Toto pak stalo se jest, aby se naplnilo, což pověděno jest skrze proroka, jenž die: Mt21,5 Povězte dceři sionské: Aj, král tvuoj béře se k tobě tichý, sedě na oslici a na oslátku té podrobené. Mt21,6 I šedše učedlníci, učinili, jakož jim přikázal Ježíš. Mt21,7 A přivedli oslici i oslátko a vložili sú na ně rúcha svá a jemu, aby svrchu sedl, připravili sú. Mt21,8 Mnohý pak zástup stlali sú rúcha svá na cestě, jiní pak ratolesti z dřieví řezali a metali na cestě. Mt21,9 A zástupové, kteříž napřed šli i kteříž nazad, volali sú řkúce: „Spasenie synem Davidovým, chvály hodný, jenž se béře ve jméno páně! Spasiž nás na výsostech!“ Mt21,10 A když vjide do Jeruzaléma, zbúřilo se jest všecko město a řka: „I kto jest tento?“ Mt21,11 A lidé praviechu: „Tentoť jest Ježíš, prorok ot Nazaretu galilejského.“ Mt21,12 I všel jest Ježíš do chrámu božieho a vymietáše všecky prodavače a kupce z chrámu a stoly
