hřiven dal si mi, aj, jiných pět hřiven nadto získal sem. Mt25,21 Vece jemu pán jeho: Miehodiek, služebníče věrný a dobrý, že si nad málem byl věrný, nad mnohem tě ustavím; vejdiž do radosti pána svého. Mt25,22 A přistúpiv, který byl dvě hřivně vzal, vece: Pane, dvě hřivně si mi dal, aj, jiné dvě nadto získal sem. Mt25,23 Vece jemu pán jeho: Miehodiek, služebníče dobrý a věrný, žes nad málem byl věrný, nad mnohem tě ustavím; vejdiž v radost pána svého. Mt25,24 Přistúpiv pak i ten, kterýž byl vzal jednu hřivnu, vece: Pane, viem, že si člověk tvrdý, žneš, kde si nerozsieval, a zbieráš, kde si nerozptyloval. Mt25,25 I boje se, otšel sem a skryl sem hřivnu tvú v zemi: hle, toť máš, což tvého jest. Mt25,26 A odpoviedaje pán jeho, vece jemu: Služebníče zlý a léní, věděl si, že já tvrdý sem žna, kde sem nerozsieval, a zbieraje, kde sem nerozptyloval. Mt25,27 Protož měl si ty penieze mé poručiti penězoměncóm, a já přijda, vzal bych jistě, což jest mého, i s požitkem. Mt25,28 Protož vezměte ot něho hřivnu a dajte tomu, kterýžť má deset hřiven. Mt25,29 Neb každému, kto má, bude jemu dáno a budeť dosti mieti, a tomu, ješto nemá, i to, což se zdá, by měl, bude otjato ot něho. Mt25,30 A neužitečného služebníka uvrzte do temností zevnitřních, tuť bude pláč a škřípenie zubuov.“

Mt25,31 „A když přijde syn člověka u velebnosti své a všickni anjelé jeho s ním, tehdy se posadí na stolici velebnosti své Mt25,32 i shromažděni budú před něho všickni lidé i rozdělí je na ruozno, jako pastýř odděluje ovce od kozluov Mt25,33 a postaví ovce zajisté na pravici a kozly na levici. Mt25,34 Tehdy die král těm, kteří na pravici jeho budú: Poďte, požehnaní otce mého, vládněte královstvím vám připraveným od ustavenie světa. Mt25,35 Neb sem lačnieval a dávali ste mi jiesti. Žiežnieval sem a dávali ste mi píti. Hostem sem býval a přijímali ste mě. Mt25,36 Náh a odievali ste mě. Nemocen sem byl a navštěvovali ste mě, v žaláři sem býval a přicházeli ste ke mně. Mt25,37 Tehdy odpovědie jemu spravedliví řkúce: Pane, kdy sme tě vídali lačného a krmili sme tě, žiežnivého a dávali sme nápoj? Mt25,38 Aneb kdy sme tě viděli hostem a přijali sme tě, aneb nahého a oděli sme tě? Mt25,39 Aneb kdy sme tě viděli nemocného a v žaláři a přicházeli sme k tobě? Mt25,40 A odpovídaje král, i die jim: Zajisté pravím vám, kterak dlúho ste činívali jednomu z bratří těchto mých najmenších, mně ste činívali. Mt25,41 Tehdy die i těm, kteří na levici jeho budú: Jdětež, zlořečení, do ohně věčného, který jest připraven ďáblu i anjelóm jeho. Mt25,42 Neb sem lačen býval, a nedávali ste mi jiesti, žiežniv sem býval, a nedávali ste mi píti. Mt25,43 Hostem sem býval, a nepřijímali ste mne. Náh, a neodievali ste mne. Nemocen a v žaláři, a nenaštěvovali ste mne. Mt25,44 Tehdy odpovědie jemu i oni řkúce: Pane, kdy sme tě vídali lačného neb žieznivého aneb hostem nebo nahého neb nemocného anebo v žaláři, a neposlúžili sme tobě? Mt25,45 Tehdy odpovie jim řka: Zajisté pravím vám, co jste koli nečinívali jednomu z najmenších těchto, aniž ste mně činívali. Mt25,46 I puojdú ti do muky věčné, ale spravedliví do života věčného.“

Kapitola XXVI.

Mt26,1 I stalo se jest, když dokonal Ježíš řeči tyto [všecky]text doplněný editorem[231]všecky] omnes lat., řekl učedlníkuom svým: Mt26,2 „Viete li, že po dvú dní velikanoc bude a syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován?“ Mt26,3 Tehda sebrala se kniežata kněžská a starší lidu na sieň kniežete kněžského, jenž slovieše Kaifáš, Mt26,4 a radu sú učinili, aby Ježíše lstivě jali a zabili. Mt26,5 Ale praviechu: „Ne v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.“

Mt26,6 A když bieše Ježíš v Betaní v domu Šimona malomocného, Mt26,7 přistúpila k němu žena, majíci nádobu alabastrovú masti drahé, i vylila jest