čtvrtém pak bdění nočniem přišel k nim, chodě po moři. Mt14,26 A vidúce jej, an chodí po moři, zarmútili sú se řkúce, že by obluda byla, a pro bázeň zkřikli sú. Mt14,27 A ihned Ježíš promluvil k nim a řka: „Mějtež doufánie, jáť jsem, neroďtež se báti.“ Mt14,28 I odpověděv Petr, vece: „Pane, si li ty, kažiž mi k sobě přijíti po vodě.“ Mt14,29 A on vece: „Poď!“ A vystúpiv Petr z lodíčky, bral se jest po vodě, aby přišel k Ježíšovi. Mt14,30 Ale vida vietr veliký, bál se jest. A když počel tonúti, zkřikl jest řka: „Pane, pomoziž mi!“ Mt14,31 A ihned Ježíš ztáhl ruku a ujal jej a vece jemu: „Malé viery, proč si pochybil?“ Mt14,32 A když vstúpil na lodíčku, přestal jest vietr. Mt14,33 A kteříž na lodíčce byli, přistúpili sú a klaněli se jemu řkúce: „Jistě syn boží jsi ty.“ Mt14,34 A když se přeplavichu, přišli do země genezaretské. Mt14,35 A když jej poznali mužie miesta toho, rozepsali po vší vlasti té a podávali jemu všech, kteří se zle mějíchu, Mt14,36 a prosili sú ho, aby se aspoň podolka rúcha jeho dotkli. A kteří se koli dotýkali, zdrávi sú učiněni.
Kapitola XV.
Mt15,1 Tehdy přistúpili k němu od Jeruzaléma mistři a zákoníci řkúce: Mt15,2 „Proč učedlníci tvoji přestupují ustavenie starších? Neb neumývají rukú svých, když chléb jedie?“ Mt15,3 A on vece jim: „Pročež i vy přestupujete přikázanie božie pro ustavenie vaše? Neb buoh řekl jest: Mt15,4 Cti otce svého i matku svú. A kto by zlořečil otci aneb mateři, ať smrtí umře. Mt15,5 Ale vy pravíte: Ktož by koli řekl otci aneb mateři: Dar, který koli jest ode mne, toběť bude prospěšen, Mt15,6 a nepoctí otce aneb mateře své; i zrušili ste přikázanie boží pro svá ustavenie. Mt15,7 Pokrytci, dobřeť jest prorokoval o vás Izaiáš řka: Mt15,8 Lid tento rty mě ctí, ale srdce jich daleko jest ode mne. Mt15,9 Nadarmoť mě ctí, učiece učenie a přikázanie lidská.“
Mt15,10 A svolav k sobě zástupy, vece jim: „Slyšte a rozumějte! Mt15,11 Ne, což vcházie v usta, poškvrňuje člověka, ale cožť z úst pocházie, toť poškvrňuje člověka.“ Mt15,12 Tehdy přistúpivše učedlníci jeho k němu, řekli sú: „Vieš li, že zákonníci uslyšavše to slovo, pohoršili sú se?“ Mt15,13 A on odpovídaje, vece: „Každé štípenie, jehož jest neštípil otec muoj nebeský, vykořeněno bude. Mt15,14 Nechtež jich, slepíť jsú a vuodce slepých. A povede li slepý slepého, oba v jámu upadneta.“ Mt15,15 A otpověděv Petr, řekl jemu: „Vylož nám toto podobenstvie.“ Mt15,16 A on řekl: „Ještě i vy bez rozumu ste? Mt15,17 Nerozumíte liž, že všecko, což v usta vcházie, do břicha jde a vypúští se ven? Mt15,18 Ale kteréť věci z úst pocházejí, z srdceť vychodie, a tyť poškvrňují člověka. Mt15,19 Neb z srdce vychodie zlá myšlenie, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádežové, křivá svědectvie, rúhanie. Mt15,20 Tyť věci jsú, kteréť poškvrňují člověka, ale neumytýma rukama jiesti nepoškvrňuje člověka.“
Mt15,21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin tyrských a sidonských. Mt15,22 A aj, žena kananejská od končin těch vyšedši, volala řkúci jemu: „Smiluj se nade mnú, pane, synu Davidóv, dcera má zle se ot ďábla trápí.“ Mt15,23 Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistúpivše učedlníci, prosili sú ho řkúce: „Pustiž ji, nebť křičí po nás.“ Mt15,24 A on odpověděv, vece: „Nejsem poslán, jediné k ovcem, které sú zahynuly domu izrahelského.“ Mt15,25 Tehdy ona přistúpila a klaněla se jemu řkúci: „Pane, pomoz mi!“ Mt15,26 Kterýž odpověděv vece: „Nenieť dobré vzieti chléb synuov a vrci psóm.“ Mt15,27 A ona řekla: „Ovšem, pane. Avšak i štěňátka jedie drobty, kteréž padají s stoluov [pánuov]text doplněný editorem[124]pánuov] dominorum lat. jich.“ Mt15,28 Tehdy Ježíš vece jí: „Ó, ženo, velikáť jest viera tvá, staniž se tobě, jakž chceš.“ I uzdravena jest dcera jejie v tu hodinu.
Mt15,29 A když šel odtud Ježíš, přišel jest k moři Galilejskému, a vstúpiv na horu, i sedieše tam. Mt15,30 I přistúpili sú k němu zástupové mnozí majíce s sebú němé, slepé, kulhavé, mdlé a jiné mnohé. I kladli sú je k nohám jeho, a uzdravil jest je, Mt15,31 tak že se zástupové
