stoly penězoměncóm a stolice prodávajících holubice převracel Mt21,13 a vece jim: „Psánoť jest: Duom muoj duom modlitby slúti bude. Ale vy učinili ste jej peleší lotrovskú.“ Mt21,14 I přistúpili k němu slepí a kulhaví v chrámě a uzdravil jest je. Mt21,15 Vidúce pak kniežata kněžská a mistři divy, kteréž jest činil, a dietky, any volají v chrámě a pravie: „Spas nás, synu Daviduov!“, rozhněvali sú se Mt21,16 a řekli jemu: „Slyšíš li, co tito pravie?“ A Ježíš řekl jim: „I ovšem. Zdali ste nikdy nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, ješto prsí požívají, dokonal si chválu?“ Mt21,17 A opustiv je, bral se jest ven z města do Betaní a tu jest zuostal a učíce je o království božiem.
Mt21,18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl jest. Mt21,19 A vida fíkové dřevo jedno podlé cesty, přišel jest k němu, a nic nenalezl na něm, jediné listie toliko, i vece jemu: „Již nikdy viece neroď se z tebe ovoce na věky!“ I uschlo jest ihned dřevo fíkové. Mt21,20 A vidúce učedlníci, divili sú se řkúce: „Kterak jest ihned uschlo?“ Mt21,21 I odpověděv Ježíš, vece jim: „Zajisté pravím vám, budete li mieti vieru a nebudete li pochybovati, netoliko o fíkovém dřevě učiníte, ale byšte i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebú do moře, staneť se vám. Mt21,22 A všecky věci, za kteréž koli prositi budete na modlitbě věřiece, vezmete.“
Mt21,23 A když přišel do chrámu, přistúpili sú k němu kniežata kněžská a starší lidu, když učieše, řkúce: „V které moci tyto věci činíš a kto jest tobě tu moc dal?“ Mt21,24 Odpovídaje Ježíš řekl jim: „Otiežiť se i já vás jedné řeči, kterúžto poviete li mi, i jáť vám poviem, v kteréť moci tyto věci činím. Mt21,25 Křest Janóv odkud jest byl: z nebe li, čili z lidí?“ A oni mysléchu mezi sebú řkúce: Mt21,26 „Dieme li: Z nebe, dieť nám: Pročež ste pak nevěřili jemu? Pakli dieme: Z lidí, bojíme se zástupu.“ Neb jsú všickni měli Jana jako proroka. Mt21,27 I odpověděvše Ježíšovi, řekli sú: „Nevieme.“ Vece jim i on: „Aniž já vám poviem, v které moci tyto věci činím.“
Mt21,28 „Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny, a přistúpiv k prvniemu, vece: Synu, jdi dnes, dělaj na mé vinici. Mt21,29 A on odpověděv, řekl: Nechci. A potom pokáním hnut sa, šel jest. Mt21,30 A přistúpiv k druhému, řekl jemu též. A on odpověděv, vece: Jdu, pane. A nešel jest. Mt21,31 Který ze dvú učinil vuoli otcovu?“ Řkú jemu: „První.“ Die jim Ježíš: „Jistě pravím vám, že zjevní hřiešníci a nevěstky předejdú vás do království božieho. Mt21,32 Neb jest přišel k vám Jan cestú spravedlnosti, a nevěřili ste jemu. Ale zjevní hřiešníci a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak vidúce, aniž jste lítosti měli, abyšte potom uvěřili jemu.“
Mt21,33 „Jiné podobenstvie slyšte: Člověk bieše hospodář, který štiepil vinici a opletl ji plotem a vkopal v ní lis a udělal věži, i poručil ji vinařóm a bral se na cestu. Mt21,34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařóm, aby vzali užitky jejie. Mt21,35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jednoho zmrskali a jiného zabili, jiného pak ukamenovali. Mt21,36 Opět poslal jiné služebníky, viece než prvé, i učinili sú jim též. Mt21,37 Naposledy pak poslal k nim syna svého řka: Snad se ustydie syna mého. Mt21,38 Vinaři pak uzřevše syna jeho, řekli mezi sebú: Totoť jest dědic, poďme, zabíme jej, a budeme mieti dědictvie jeho. Mt21,39 I popadše jej, vyvrhli sú ven z vinice a zabili. Mt21,40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařuom těm?“ Mt21,41 Vecechu jemu: „Zlé zle zatratí a vinici svú poručí jiným vinařuom, kteří budú dávati jemu užitek časy svými.“ Mt21,42 Die jim Ježíš: „Nikdy li ste nečtli v písmiech: Kámen, který sú zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovú; ode pána stalo se jest toto a jest divné před očima našima? Mt21,43 Protož pravím vám, že bude otjato od vás královstvie boží a bude dáno lidu činíciemu užitky jeho. Mt21,44 A ktož padne na ten kámen, rozrazí se. A na
