opustil?“ Mt27,47 A někteří tu stojiece a slyšiece, praviechu: „Eliáše volá tento.“ Mt27,48 A ihned jeden z nich běžav, vzal húbu i naplnil ji octem, a vloživ na trest, dáváše jemu píti. Mt27,49 Ale jiní praviechu: „Nech, ať uzříme, přijde liť Eliáš vysvobozuje jej.“ Mt27,50 A Ježíš opět volaje hlasem velikým, vypustil jest duši.
Mt27,51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvě straně od vrchu až doluov. A země se třásla a skalé se sedalo Mt27,52 a hrobové se otvierali. A mnohá těla svatých, kteříž byli zemřeli, vstala sú. Mt27,53 A vyšedše z hrobuov po vzskříšení jeho, přišli sú do svatého města a ukázali se mnohým. Mt27,54 Tehdy centurio a ti, kteří s ním biechu, ostřiehajíce Ježíše, vidúce země třesenie a ty věci, ješto se dějiechu, báli se velmi řkúce: „Jistě syn boží bieše tento.“
Mt27,55 Biechu také tu ženy mnohé z daleka, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee posluhujíce jemu, Mt27,56 mezi nimižto byla Maria Magdalena a Maria Jakubova a Jozefova mátě a matka synuov Zebedových. Mt27,57 A když byl večer, přijide jeden člověk bohatý od Arimathie jménem Josef, jenž i on bieše učedlník Ježíšuov. Mt27,58 Ten přistúpil ku Pilátovi a uprosil tělo Ježíšovo. Tehdy Pilát kázal dáti tělo. Mt27,59 A vzem tělo Josef, obinul je v plátno čisté Mt27,60 a vložil do hrobu svého nového, kterýž bieše vytesal v skále. A přivalil kámen veliký ke dveřuom hrobovým a odšel jest. Mt27,61 A byla tu Maria Magdalena a druhá Maria, sedieci proti hrobu.
Mt27,62 Druhý pak den, jenž bieše po velikém pátku, sešla se kniežata kněžská a zákoníci ku Pilátovi Mt27,63 řkúce: „Pane, rozpomenuli sme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech z mrtvých vstanu. Mt27,64 Protož kažiž ostřéhati hrobu až do dne třetieho, ať by snad nepřišli učedlníci jeho a neukradli ho a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.“ Mt27,65 Vece jim Pilát: „Máte stráž, jděte, ostřiehajte, jakž umiete.“ Mt27,66 A oni odšedše, osadili hrob, znamenavše kámen, strážnými.
Kapitola XXVIII.
Mt28,1 Na skonání pak soboty, když již svítalo na neděli, přišla Maria Magdalena a druhá Maria, aby opatřile hrob. Mt28,2 A aj, země třesenie stalo se jest veliké. Anjel zajisté páně sstúpil jest s nebe a přistúpiv odvalil kámen a posadil se na něm. Mt28,3 A bieše obličej jeho jako blesk a rúcho jeho bielé jako snieh. Mt28,4 A pro bázeň jeho zstrašili sú se strážní a učiněni sú jako mrtví. Mt28,5 I odpověděv anjel, vece ženám: „Neroďtež se báti vy, nebť viem, že Ježíše, kterýž jest ukřižován, hledáte. Mt28,6 Nenieť ho tuto, vstalť jest zajisté, jakož jest řekl. Poďte a vizte miesto, kdež bieše položen pán. Mt28,7 A rychle jdúce, povězte učedlníkuom jeho, žeť jest vstal, aj, předejdeť vás do Galilee, tam jej uzříte; aj, předpovědělť sem vám.“ Mt28,8 I vyšly sú rychle z hrobu, s bázní a s radostí velikú běžiece, aby zvěstovaly učedlníkuom jeho. Mt28,9 A aj, Ježíš potka se s nimi řka: „Zdrávy buďte.“ A ony přistúpily a chopily se noh jeho a klaněly se jemu. Mt28,10 Tehdy vece jim Ježíš: „Neroďte se báti, jděte, zvěstujte bratřím mým, ať jdú do Galilee, tamť mě uzřie.“
Mt28,11 Kteréžto když odešly, aj, někteří z strážných přišli sú do města a zvěstovali kniežatóm kněžským všecky věci, kteréž se biechu staly. Mt28,12 A sšedše se s staršími a radu učinivše, penieze hojné dali rytieřuom Mt28,13 řkúce: „Řcete, že učedlníci jeho přišli v noci a ukradli jej, když sme my spali. Mt28,14 A bude liť to uslyšáno ot vladaře, myť jemu poradíme a vás bezpečny učiníme.“ Mt28,15 A oni vzemše penieze, učinili sú, jakož biechu naučeni. I rozhlášeno jest slovo to u Židóv až do dnešnieho dne. Mt28,16 Jedenátcte pak učedlníkóv otešlo do Galilee na huoru, kdežto byl jim ustavil Ježíš.
Mt28,17 A vidúce
