pravedlné jest slovo božie a všeckna diela jeho u vieřě. Ps32,5 Miluje milosrdie a súd, milosrdenstvie božieho plna jest země. Ps32,6 Slovem božím nebesa sú otevřěna a duchu jeho úst všeckna moc jich. Ps32,7 Sbieraje jako v kořec vody morské, ukládaje v pokladiech propasti. Ps32,8 Boj sě hospodina všeckna země, nebo ot něho hnú sě všickni bydľúcí v světě. Ps32,9 Nebo on jest řek, i učiněna sú, on přikázal, i stvořena sú. Ps32,10 Hospodin rozpuzuje rady národóv a zamietá myšlenie ľudská a pohaňuje rady kniežecie. Ps32,11 Ale rada božie na věky ostane, myšlenie srdcě jeho v narozeňú až do narozenie. Ps32,12 Blažený rod, jehožto jest hospodin bóh jeho, ľud, jehož jest vzvolil v dědičstvo sobě. Ps32,13 S nebe sezřěl hospodin, viděl všeckny syny člověčie. Ps32,14 Z připraveného přiebytka svého sezřěl na všecky, jižto bydlé na zemi, Ps32,15 jenž vnočil znamenitě srdcě jich, jenž rozumie všěm dielóm jich. Ps32,16 Neuzdravuje sě král skrzě mnohú moc a ober nebude uzdraven ve mnostv́ú moci svéj. Ps32,17 […]text doplněný editorem[445]…] Fallax equus ad salutem; in abundantia autem virtutis suae lat. neuzdraví sě. Ps32,18 Aj zři, oči boží nad bojúcími jeho a v těch, již úfajú nad milosrdenstvie jeho, Ps32,19 aby vyprostil ot smrti dušě jich a chránil jě ot hladu. Ps32,20 Dušě naše srdží hospodina, nebo pomocník a obráncě náš jest. Ps32,21 Nebo v něm sě veseliti bude srdce mé a ve jmeni svatém jeho úfali sme. Ps32,22 Buď milosrdenstvie tvé nad námi, jakož sme úfali v tě.
XXXIII.
Ps33,1 Ps33,2 Poděkuju hospodinu ve všem času, vešda chvála jeho u mých ustech. Ps33,3 V hospodině chváliti sě bude dušě má, uslyšie pokojní i vzveselé sě. Ps33,4 Velběte hospodina se mnú a povyšme jmě jeho v témž. Ps33,5 Hledal sem hospodina i uslyšal mě a ze všěch zámutkóv mých vyvedl mě. Ps33,6 Přistupte k němu a osvěťte sě a obličěji vaši nebudú pohaněni. Ps33,7 Tento chudý volal jest a uslyšal jej jest hospodin a ze všěch zámutkóv jeho uzdravil jeho. Ps33,8 Vsielá anděl boží v okolek těch, ješto
