[480v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcejenž jest Kristus[12]Kristus] + Dominus lat., v městě Davidově. L2,12 A toto vám znamenie: naleznete nemluvňátko plenkami obvinuté a položené v jeslech.“ L2,13 A ihned stalo sě jest s anjelem množstvie rytieřstva nebeského zástupu[13]zástupu] navíc oproti lat., + exercitus var., chválících boha a řkúcích: L2,14 „Sláva na výsostech bohu a na zemi pokoj lidem dobré vóle!“

L2,15 A stalo sě jest, když odstúpili sú od nich anjelé do nebe, pastýři mluviechu vespolek řkúce[14] řkúce] navíc oproti lat., + dicentes var.: „Jděme až do Bethlema a vizme toto slovo, kteréž stalo sě jest, kteréž učinil jest pán a ukázal jest[15]učinil jest … a ukázal jest] ostendit lat., fecit … et ostendit var. nám.“ L2,16 I přišli sú chvátajíce a nalezli sú Mariji a Jozefa a nemluvňátko položené v jeslech. L2,17 Uzřevše pak poznali sú o slovu, kteréž řečeno bieše jim o dietěti tom. L2,18 A všickni, kteříž slyšeli biechu, divili sú sě i o tom, což řečeno bieše od pastýřóv k nim. L2,19 Maria pak zachováváše všecka slova tato, snášejíci v srdci svém. L2,20 A navrátili sú sě pastýři, slaviece a chváléce boha ve všem, což slyšeli biechu a viděli, jakož řečeno jest k nim.

L2,21 A když dokonalo sě jest dní osm, aby obřezováno bylo dietě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kteréž nazváno jest od anjela, prvé nežli v břiše počalo by sě. L2,22 A když naplnili sú sě dnové očištěnie Marie[16]Marie] eius lat. podlé zákona Mojžiešova, vzali sú jeho do Jeruzaléma, aby postavili jeho pánu, L2,23 jakož psáno jest v zákoně páně, že všecko samcovské odvieraje maternici svaté pánu slúti bude, L2,24 a aby dali obět pánu[17]pánu] navíc oproti lat. podlé [toho]text doplněný editorem, jakož řečeno jest v zákoně páně, dvé hrdlic anebo dvé holúbenec holubičích. L2,25 A aj, člověk bieše v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon, a člověk ten spravedlivý a bázlivý, čekaje utěšenie Izrahelova, a duch svatý bieše v něm. L2,26 A odpověd vzal jest ot ducha svatého, neviděti sě smrti, leč prvé viděl by krista páně. L2,27 A přišel jest v duchu do chrámu. A když uvedli biechu dietě Ježíše rodičové jeho, aby učinili podlé obyčeje zá[b]označení sloupcekona zaň, L2,28 a ten vzal jest jeho na lokty své a dobrořečil jest boha a řekl jest: L2,29 „Nynie necháš sluhy tvého, pane, podlé slova tvého v pokoji, L2,30 nebo viděle sta oči moji spasenie tvé, L2,31 kteréž připravil si před před tváří všech lidí: L2,32 světlo k zjevení pohanskému a slávy obce tvé izrahelské.“ L2,33 A bieše otec jeho a máti diviece sě nad tiem, což pravieše sě o něm. L2,34 A dobrořečil jest jim Simeon a řekl jest k Mariji, mateři jeho: „Aj, položen jest tento v pád a u vzkřiešenie mnohých v Izraheli a v znamenie, jemuž odmlúváno bude. L2,35 A tvú samú duší projde meč, aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlenie.“ L2,36 A bieše Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolenie Asserova, ta sešla bieše ve dnech mnohých a živa byla jest s mužem svým sedm let od panenstvie svého. L2,37 A ta vdovú bieše až do let osmdesáti čtyř, kteráž nevycházieše z chrámu, posty a prosbami slúžéci ve dne i v noci. L2,38 A ta v túž hodinu přišedši, vyznáváše sě pánu a mluvieše o něm všem, kteříž čekáchu vykúpenie Izrahelova. L2,39 A když dokonali biechu všeckno podlé zákona páně, navrátili sú sě do Galilee do města[18]města] + suam lat., nemá var. Nazareth.

L2,40 Dietě pak rostieše a posilováše sě, plné múdrosti, a milost božie bieše v něm. L2,41 A chodiechu rodičové jeho po všecka léta do Jeruzaléma v den slavný přejitie. L2,42 A když učiněn bieše Ježíš[19]Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. let dvanádcti, vstupujících jich do Jeruzaléma podlé obyčeje dne svátečnieho L2,43 a skonalých dní, když navracovali by sě, ostalo jest dietě Ježíš v Jeruzalémě, a nepoznali sú rodičové jeho. L2,44 Mnějíce pak jeho býti v hluku, přišli sú cestú dne a hledáchu jeho mezi příbuznými a známými. L2,45 A nenalezše vrátili sú se do Jeruzaléma hledajíce jeho. L2,46 A stalo sě jest po třech dnech, nalezli jsú jeho v chrámě, sedícieho prostřed učitelóv, poslúchajícieho jich a otazujícieho[20]otazujícieho] + eos lat., nemá var..