Heruóv, L3,29 jenž byl jest Ježíšóv, jenž byl jest Heliezeróv, jenž byl jest Joramóv, jenž byl jest Matatóv, jenž byl jest Levi, L3,30 jenž byl jest Simeonóv, jenž byl jest Judóv, jenž byl jest Jozefóv, jenž byl jest Jona, jenž byl jest Heliachimóv, L3,31 jenž byl jest Melchóv, jenž byl jest Mennóv, jenž byl jest Matatiášóv, jenž byl jest Natanóv, jenž byl jest Davidóv, L3,32 jenž byl jest Jesse, jenž byl jest Obethóv, jenž byl jest Boozóv, jenž byl jest Salmonóv, jenž byl jest Naasonóv, L3,33 jenž byl jest Aminadabóv, jenž byl jest Aramóv, jenž byl jest Ezromóv, jenž byl jest Faresóv, jenž byl jest Judóv, L3,34 jenž byl jest Izákóv, jenž byl jest Abrahamóv, jenž byl jest Thare, jenž byl jest Nachoróv, L3,35 jenž byl jest Serutóv, jenž byl jest Raganóv, jenž byl jest Fagechóv, jenž byl jest Oberóv, jenž byl jest Sale, L3,36 jenž byl jest Kainanóv, jenž byl jest Arfaxatóv, jenž byl jest Semóv, jenž byl jest Noe, jenž byl jest Lamechóv, L3,37 jenž byl jest Matuzalemóv, jenž byl jest Enochóv, jenž byl jest Jaredóv, jenž byl jest Malaleelóv, jenž byl jest Kainanóv, L3,38 jenž byl jest Enosóv, jenž byl jest Sethóv, jenž byl jest Adamóv, jenž byl jest boží.

IIII.

L4,1 Ježíš pak plný ducha svatého odšed od Jordána, puzen bieše duchem na púšť L4,2 čtyřidceti dní a pokúšěn bieše ot diábla. A nic nejedl jest ve dnech těch, a dokonalých těch, lačněl jest. L4,3 Řekl jest pak diábel jemu: „Ač syn boží jsi, řci kamení tomuto, aby chlebem byl.“ L4,4 I odpověděl jest k němu Ježíš: „Psánoť jest, že ne v samém chlebě živ jest člověk, ale v každém slovu božiem.“ L4,5 I vedl jest jeho diábel na horu vysokú a ukázal jest jemu všecka královstvie okršlku země v okamžení času L4,6 a vece jemu: „Toběť dám moc tuto všicku a slávu jich, neboť mně dána sú, a komuž chci, dávám je. L4,7 Protož ty ač klaněl by sě přede mnú, budeť tvé všecko.“ L4,8 A odpověděv Ježíš, vece jemu: „Psánoť jest: Pánu bohu tvému klaněti se budeš a jemu samému slúžiti budeš.“ L4,9 A vedl jest jeho do Jeruzaléma a postavil jest jeho na zábradle chrámovém a řekl jest jemu: „Ač syn boží jsi, pusť sě odtudto dolóv. L4,10 Neboť psáno jest, že anjelóm svým přikázal jest o tobě, aby zachovali tě, L4,11 a že na ruce vezmú tě, aby snad neurazil o kámen nohy tvé.“ L4,12 A odpověděv Ježíš, vece jemu: „Řečenoť jest: Nebudeš pokúšeti pána boha tvého.“ L4,13 A skonalého všeho pokušenie, diábel odšel jest od něho až do času.

L4,14 A přišel jest Ježíš v moci ducha do Galilee a pověst vyšla jest po všie krajině o něm. L4,15 A on učieše v sbořiech jich a veleben bieše ode všech. L4,16 A přišel jest do Nazareta, kdež bieše vzkrmen, a všel jest podlé obyčeje svého dne svátečnieho do sboru a vstal jest čísti. L4,17 A dána jest jemu kniha Izaiáše proroka. A když rozvinul bieše knihu, nalezl jest miesto, kdež psáno bieše: L4,18 Duch páně na mě, protož zmazal jest mě, zvěstovati chudým poslal jest mě, uzdravovati setřené srdcem, L4,19 kázati jatým odpuštěnie a slepým viděnie, propúštěti zlámané na odpuštěnie, kázati léto páně vzácné a den odplacovánie. L4,20 A když svinul bieše knihu, dal jest služebníku a sědl jest. A všech oči v sboru biešta patřiece na něho. L4,21 Počal jest pak řéci k nim, že dnes naplněno jest toto písmo v uších vašich. L4,22 A všickni svědečstvie jemu dáváchu a diviechu sě v sloviech milosti, kteráž pocháziechu z úst jeho, a praviechu: „Však tento jest syn Jozefóv.“ L4,23 I vece jim: „I ovšem pravíte mi toto podobenstvie: Lékaři, uzdrav tě samého!“ Řekli sú zákonníci k Ježíšovi: „Kteraké slyšeli sme divy v Kafarnaum, učiň i zde u vlasti tvé.“ L4,24 Vece pak: „Jistě pravím vám, že nižádný prorok vzácen jest u vlasti své. L4,25 V pravdě pravím vám, mnohé vdovy biechu ve dnech Heliášových v Izraheli, když zavřěno jest nebe léta tři a měsiecóv šest, když učiněn bieše hlad veliký ve všie zemi, L4,26 a k nižádné z těch poslán jest