nepřietel čistoty panenské: tovařistvie s těmi, jimž čistota jest lacina; a protiv tomu veliká k zachování čistoty pomoc, s těmi býti, ješto milují čistotu věrně; neb jich napomínáním a příkladem móž snáze ji sdržeti, ktož se přídrží takových lidí. Ano žaltář praví: „S svatým svat budeš a s převráceným převrácen budeš.“ Také j’ řekl Seneka: „Buď tiem vesel, když se zlým nelíbíš, a za velikú chválu važ to sobě, ačť oni zle o tobě mluvie.“ Točíš řkúc mezi sebú: „Nenie tovařišný; jest kakýs sám svój;“ aneb lžíc na tě křivdu. Lépeť jest, pravi, od nich nenávist mieti, než býti v jich tovařiství. Praví Izidorus: „Budeš li dobrého tovařistvie následovník, budeš následovník i jich šlechetnosti.“ Lidští obyčeji právě jsú jako sluneční poprslek, skrze kteréž projde stklo, toho barvu na se vezme. Takéž lidé: s kýmž mievají obyčej, toho vášně přijímají.
Čtvrtý nepřietel čistoty jest: rozkoš v jedení, v pití, v léhaní neb v posteli krásné, v nožíkách nebo lžičkách okovaných, v pateříčkách, v měšečkách, v čepečcích; neb chtieti rozkošné mieti líčko, rucě měkcě, pěkné vlásky, a v čemž kolivěk takovém hledati rozkoši, ješto nenie k potřebě pilné.
A pátý nepřietel jest prázdn; toho se také pannám slušie střieci, ale aneb dobrým myšlením aneb pomluvú užitečnú aneb dielem někakým aneb prací kterúž koli. Neb panny, ač svých dětí nemají, však některé bývají tajným božím zpósobem dlužny o někom práci jmieti i tělesnú; a ty mohú vše též znamenati, ješto sem tam dole mluvil těm vdovám, ješto mají o někom péči jmieti. Aneb modlitvami mají vždy býti neprázdny, když posílé sebe podlé svého tělesného přirozenie pokrmem a spaním, kteréž nemají, kým by se staraly, pracijíc o něm. Neb prázdnému črt najprv podá leckakýchs myšlení nestatečných; potom pak rozejže žádost a zavede k zlému, až někdy člověk i povolí. Protož těchto pět věcí pilné se j’ střieci, jako panenské čistoty nepřátel. Neb kdežť kolivěk která z nich bude při kom, ačť všie věci v kom čistoty
