jich užiti mohli. Svědomť jsem toho, neboť mě jest něco toho potýkalo. Protož, jakoť sem řekl nevěřte v tom ijednomu, by se nebyli dlužni větší milostí i žádostí milovati. Střezte se, by zrovnati chtiec milost k cizím jako i k svým, i neujeli té milosti, ješto k svým jest a má býti. Veď znamenaje počátek zákona Starého i Nového. Základ zákona Starého položen najprvé vlastnie dva bratry. Řekl hospodin Mojžiešovi: „Pojmi Aarona bratra svého;“ kéž jest řekl: „Pojmi jiného“. A náš spasitel základ Nového zákona, ač smiem řéci „základ,“ neb on sám náš spasitel jest základ, položil opět dva bratry, a opět dva, když jest zavolal svatého Petra a svatého Ondřeje, a ta byla sobě bratry. A opět tudiež skóro zavolal svatého Jana a svatého Jakuba, a to byla přietelé jeho rodem. A to vše nás vede k tomu, aby věděli lidé, že mohú a mají se svoji milovati podlé boha. Neb právě jako když Vltava vejde v Labe, již neslóve Vltava, ale Labe, avšak Vltava jest v Labi, a Labe jest tiem většé, že j’ ona v něm; takéž milost přietelská, když vejde v duchovní, bude slúti duchovnie, avšak jest s ní přietelská; a tiem většie má s právem býti, že jsta dvě spolu. Neb moc dvojitá silnější jest, než jednostajná.
Paterú milost, ktož chce, móž znamenati, a z těch jediná jest, ješto nemóž státi s duchovní v jednom času; čím se ta viece rozmóž, tiem duchovnie mdlejší bude. Ale jiné tři dobře se s duchovní sjednají a s nimi silnější duchovnie bude, leč by tak neskrovny byly, že by předčily před duchovní. Jedna jest milost přátelská, druhá tovařišná, třetie pro užitek, čtvrtá duchovnie a pátá tělesná; tať nikdy s duchovní nemá věrného tovařistva. Kakž kolivěk v manželství přezřiena jest, když jest skrovná; ale jinak nikdiež nenie přezřiena, neb vždy jest s hřiechem. Protož jediné té tělesné milosti máte se střieci. Ale milost pro užitek, pro tovařistvo, nebo pro přiezen, kakž kolivěk nenie
