[479v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcesě pak jemu anjel páně, stoje na pravici oltáře zápalu. L1,12 A Zachariáš zamútil sě jest vida a bázeň řítila jest sě na něho. L1,13 Vece pak k němu anjel: „Neboj sě, Zachariáši, nebo uslyšěna jest prosba tvá a Alžběta, žena tvá, porodí tobě syna a nazváno bude jméno jeho Jan. L1,14 A bude tobě radost a veselé a mnozí v narození jeho radovati sě budú, L1,15 nebo bude veliký před pánem a vína a zápoje nebude píti a duchem svatým naplněn bude ještě z břicha mateře své L1,16 a mnohé z synóv Izrahelových obrátí ku pánu bohu jich. L1,17 A on předejde před ním v duchu a moci Heliášově, aby obrátil srdcě otcóv v syny a nevěřície k opatrnosti spravedlivých, připravovati pánu obec dokonalú.“ L1,18 I vece Zachariáš k anjelovi: „Odkud toto věděti budu? Nebo já sem starý a žena má sešla jest ve dnech svých.“ L1,19 A odpověděv anjel, vece jemu: „Já sem Gabriel, jenž stojím před bohem, a poslán sem mluviti k tobě a toto tobě zvěstovati. L1,20 A aj, budeš mlče a nebudeš moci mluviti až do dne, v kterémž to stane sě, protože nevěřil si slovóm mým, kteráž naplnie sě v času svém.“ L1,21 A bieše obec čakajíci Zachariáše a diviechu sě, že on meškal by v chrámě. L1,22 Vyšed pak nemožieše mluviti k nim. I poznali sú, že viděnie viděl bieše v chrámě. A on bieše pokynuje jim a zóstal jest něm. L1,23 A stalo sě jest, když naplnili sú sě dnové úřadu jeho, odšel jest do domu svého. L1,24 Po těch pak dnech počala jest Alžběta, žena jeho, a tajieše sě měsiecóv pět řkúci, L1,25 že tak učinil mně jest pán, v kterýchžto dnech popatřil jest odjieti haněnie mé mezi lidmi.

L1,26 V měsieci pak šestém poslán jest anjel Gabriel od boha do města galilejského, jemuž jméno Nazareth, L1,27 ku panně otdané mužovi, jemuž jméno bieše Jozef, z domu Davidova, a jméno panně Maria. L1,28 A všed anjel k ní, vece: „Zdráva, milosti plná, pán s tebú, po[b]označení sloupcežehnaná ty v ženách.“ L1,29 Kteráž když uslyšela bieše, zamútila sě jest v řeči jeho a mysléše, kteraké bylo by toto pozdravenie. L1,30 I vece anjel jie: „Neboj sě, Maria, nebo nalezla si milost u pána[6]pána] Deum lat.. L1,31 Aj, počneš v břiše a porodíš syna a nazoveš jméno jeho Ježíš. L1,32 Tenť bude veliký a syn Najvyššieho slúti bude. A dáť jemu pán buoh stolici Davida, otcě jeho, a kralovati bude v domu Jakubově na věky L1,33 a království jeho nebude konec.“ L1,34 Vece pak Maria k anjelovi: „Kterak stane sě toto? Nebo muže nepoznávám.“ L1,35 A odpověděv anjel, vece jie: „Duch svatý přijde na tě a moc Najvyššieho zastiení tobě. A protož i což narodí sě z tebe svatého, slúti bude syn boží. L1,36 A aj, Alžběta, příbuzná tvá, i ona počala jest syna v starosti své. A tento měsiec jest šestý té, kteráž slove neplodná, L1,37 nebo nebude nepodobné u boha všeliké slovo.“ L1,38 Vece pak Maria: „Aj, dievka páně, staň sě mně podlé slova tvého.“ I odšel jest anjel od nie.

L1,39 Povstavši pak Maria ve dnech těch, odešla jest na hory s chvátaním, do města Judova, L1,40 a vešla jest do domu Zachariášova a pozdravila jest Alžběty. L1,41 A stalo sě jest, když uslyšala jest pozdravenie Marie Alžběta, radovalo sě jest nemluvňátko v břiše jejiem a naplněna jest duchem svatým Alžběta L1,42 a vzvolala jest hlasem velikým a řekla jest: „Požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod břicha tvého. L1,43 A odkud mně toto, aby přišla máti pána mého ke mně? L1,44 Nebo aj, když stal sě jest hlas pozdravenie tvého v uších mých, radovalo sě jest v radosti nemluvňátko v břiše mém. L1,45 A blažená, jenž uvěřila si, nebo dokoná sě v tobě[7]v tobě] navíc oproti lat., což řečeno jest tobě od pána.“ L1,46 I vece Maria: „Velebí duše má pána L1,47 a radoval sě jest duch mój v bohu, spasiteli mém. L1,48 Nebo vzhlédl jest na pokoru dievky své, nebo aj, z toho bla[480r]číslo strany rukopisuženú