zasypání. Ke vzniku rakve vedla asi snaha uzavřít a izolovat mrtvého v omezeném prostoru a chránit ho od přímého styku s horním zásypem hrobu, tak jako to bylo i funkcí vydřevené jámy nebo komory, ale nadto zde působili „ještě další činitelé, souvisící zřejmě s celými pohřebními obřady před uložením mrtvého, s přenášením do hrobu apod.“ Přenosnost lze – tedy vedle uvedené funkce – považovat za podstatný rys pojmu rakve, kdežto její materiál, způsob vyrobení a tvar jsou již rysy podřadné; tak v pojetí L. NIEDERLA (op. cit. 353) je rakev především „jen přenosná, ne pevně umístěná, ze dřev sbitá komora, náležející k tělu“, ale sám pojednává i o jiných výrobních typech rakve (354n.). Srov. k tomu výčet I. PLEINEROVÉ: „Kromě rakví z dřevěných desek známe rakve z vydlabaného stromu (Baumsarg), jsou i určité doklady o schránkách ze stromové kůry a z proutí, vyskytly se rakve z jílovité hlíny a ve Středomoří jsou také rakve z pálené hlíny (např. krétské larnakes). Rakvemi jsou vlastně i nádoby obsahující kostrové pohřby.“ (op. cit. 14). V širším pojetí pak nazýváme rakvemi i posmrtné schránky z trvanlivějšího materiálu, kamenné a kovové sarkofágy, pokud ovšem byly přenosné a ukládaly se do země, do podzemí nebo do zvláštní hrobky. – Na českém území jsou podle L. Niederla doloženy dříve rakve z vydlabaného kmene stromu a teprve později – typicky až v 13. století, ale ještě ne všude – rakve hřeby sbité z prken (srov. op. cit. 353–354). Odpovídá tomu i nejnovější pražský nález rakve z 10. století: je to rakev přemyslovského knížete vydlabaná z dubového kmene, opatřená čtyřmi železnými nosicími kruhy a zaobleným víkem z téhož kmene. Tyto údaje je ovšem třeba doplnit fakty zjištěnými při odhalení velkomoravského pohřebiště v Starém Městě: již z druhé poloviny 9. století jsou tam doloženy rakve rozmanitých tvarů, nejen vydlabané z kmenů, ale i sbité hřeby z dřevěných prken, někdy i opatřené pásovým kováním. Toto pohřebiště vykazuje kromě toho závažný rozdíl mezi vybavenými hroby s kostrami v rakvích a neupravenými hroby s kostrami na holé zemi: pokud se tento rozdíl týká hrobů z téže chronologické vrstvy, ukazuje nejspíše na majetkové a třídní rozdíly pohřbených (srov. tamtéž 69); pokud tu však jde zároveň o chronologický rozdíl mezi hroby 9. a 10. století („v hrobech z prvé poloviny 10. století však už nebyly zjištěny zbytky dřev, jež by svědčily o vnitřní úpravě hrobových jam“), ukazuje to nejspíše na „ochuzení místního obyvatelstva,