příznakově terminologické (neologismy Klaretovy – žalovan ‚žalobce‘, zobcovan ‚exkomunikovaná osoba‘, Naběžan ‚Asiat‘); i když později jednotlivé jednotky těchto kategorií zanikaly a nové v jejich rámci vznikaly, slovotvorný typ jmen činitelských s formantem ‑an (5.61a) zůstal dodnes omezen na ony oblasti periferní. Srov. M. DOKULIL 1967, s. 92: „Činitelských jmen tvořených formantem ‑an je jen velmi malý a omezený počet. Pokud se tato jména nestala odbornými termíny, mají dnes citové zabarvení pejorativní.“

(5.7) V oblasti termínů se tedy nezřídka setkáváme s jevy, které jsou typické pro periférii lexikálních systémů, zvl. s méně obvyklými postupy slovotvornými. Tento poznatek je zvláště důležitý pro rekonstrukci lexikálního vývoje: méně obvyklý slovotvorný postup může totiž prozrazovat, že dané slovo vzniklo jako termín – i když svůj terminologický charakter později ztratilo. Takovými méně obvyklými slovotvornými postupy jsou v češtině derivační postupy zpětné, zvl. deprefixace, srov. termíny rychlit, ložit vzniklé z předponových sloves urychlit, naložit apod. Příklad desufixace nám poskytuje slovo rakev vzniklé ze staršího substantiva rakvice. Nabízí se tu otázka, zda tedy slovo rakev vzniklo obdobným, spontánním způsobem jako většina jiných apelativ, anebo zda jeho vznik desufixací ze substantiva rakvice lze skutečně hodnotit jako postup příznačný pro oblast jednotek terminologických. Tuto otázku ovšem nemůžeme řešit izolovaně, nýbrž v rámci zkoumání celého terminologického subsystému, který vytvářejí názvy z oblasti pohřbívání v rakvích. Vždyť právě terminologické okruhy jako celky jsou nejtěsněji vázány na společenskou situaci a jejich prostřednictvím souvisí vývoj jednotlivých termínů s vývojem společnosti (I. NĚMEC, E. MICHÁLEK A KOL., s. 15n.). Nejprve proto věnujeme pozornost mimojazykovým, společenským podmínkám užívání této terminologie (5.71) a potom přejdeme k jazykovědným výkladům jednotlivých termínů (5.72) a k příslušnému závěru (5.73).

(5.71) O mimojazykových faktorech vývoje daného terminologického subsystému nás poučují především výsledky archeologického výzkumu (5.711), údaje textů stč. literatury (5.712), dobová vyobrazení (5.713) i jiné kulturně historické prameny (5.714).

(5.711) Jak ukazuje archeologický výzkum, pohřbívání v rakvích se vyvinulo z ukládání nebožtíků ve vydřevených (prkny obložených) jamách nebo komorách, čemuž předcházelo prosté uložení mrtvého těla v zemi a jeho