některak… aj.; subsystém kde, kdy, kterak… v tomto vyšším systému můžeme považovat za jednotku s nulovou předponou, a tedy za celek souřadný s oněmi celky předponovými).

(5.52) Mezi uvedenými stejnopředponovými adverbiálními podsystémy nejsou ovšem jen významové rozdíly, dané distinktivními rysy rozlišujícími, ale mezi jejich jednotkami bývá i natolik úplná významová shoda, že všechny distinktivní rysy (sémantické komponenty) takových jednotek se jeví jako totožná struktura (1.3). Proto chceme‑li postihnout vztahy daného dílčího systému k jeho systémům sousedním, musíme zkoumat různé externí vztahy jeho jednotek: vztah k systémům synonymním (5.521), antonymním (5.522) a souřadným (5.523).

(5.521) Synonymní vztahy mezi systémem zájmenných příslovcí s ni- a systémem příslovcí s jinou předponou shledáváme v těch případech, kdy řada adverbií jednoho systému je zaměnitelná adverbii systému jiného ve stejných kontextech. Tak jako „do jisté míry stejnou sémantiku“ nacházíme u zájmen s předponou ně- a u zájmen bez ní, tak také v staré češtině můžeme doložit styčné body v užití zájmenných příslovcí s předponou ni- a zájmenných adverbií s předponou ně‑. Srov. aspoň tyto doklady s variantním čtením: bože…, jenž ženského národu křehkosti nikterakež nezamietaje protivíš se ŘádKorB 84b nequaquam = některake ŘádKorD 200b; prosvěti oči moji, abych nikdy neusnul v smirti ŽaltWittb 12,4 = někdy BiblPraž ibid.; když milosrdie v tobě [Bože] bydlí, kak to móž býti, by sě někda nesmiloval PasMuzA 174 = nikda PasTisk ibid. Synonymní vztah příslovcí v takovýchto kontextech typu aby se nikdy [nikterak] nestalo a aby se někdy [některak] nestalo je ovšem omezen na příslovečné určení negovaného děje „neempirického“ (budoucího, možného apod.): i když sem lze dosadit základní lexikální význam příslovcí obou řad ‚v žádné době‘, ‚žádným způsobem‘ – ‚v některé době‘, ‚nějakým způsobem‘, jejich uvedené kontextové spojení označuje totéž, protože popření všech možností realizace děje neguje i kteroukoli z nich. Ale tato kontextová synonymie je spíše založena na posunutějších významech příslovcí někdy, některak apod., totiž na jejich kvantitativně nebo kvalitativně pokleslém významu ‚někdy → jednou‘ (srov. snad by mi se jěště někdy událo, že bych k svým vlastem mohl dojíti BruncBaw 3b), ‚nějak → nepatrně, trochu, částečně‘ (srov. bojě sě toho, aby nižádného člověka některak krev nadarmo sě neprolila PulkB 27 = nikterak PulkS 37) apod.; k vyjádření záporu jazyk totiž často – pro zdůraznění – užívá záporné částice ve spojení s pojmenováním něčeho nicotného, zanedbatelného: