lokalizace jednotek hromadného neosobního objektu do polohy vedle sebe: zpósobiti chleby ‚srovnat‘. (Aa3) Závěrem činnosti osobního agentu je lokalizace jednotek hromadného osobního objektu na různá místa: zpósobiti strážě. (Aa4) Závěrem činnosti osobního agentu je klasifikace hromadného objektu: zpósobiti lid ve tři řády. (Abl) Závěrem činnosti osobního agentu je účelné uspořádání hromadného (popř. na různé části rozčlenitelného) substančního objektu: zpósobiti čeleď (ComestC 214b), dóm, svět, všecko. (Ab2) Závěrem činnosti agentu je vnější nebo vnitřní úprava substančního objektu: zpósobiti hlínu, rúcho, svój život, srdcě, řeč. (Ab3) Závěrem činnosti agentu je vnější nebo vnitřní uzpůsobenost (způsobilost, připravenost, přizpůsobenost) substančního objektu k nějakému ději: zpósobiti někoho k něčemu, lid na vojnu, mysl k pláči, svátost ku požívání, něčí srdce, aby… (AktaBratr 1, 4a).

(Ba1) Závěrem činnosti osobního agentu je vznik hmotné substance: zpósobiti příbytek, krmě, čihadla, člověka (agens = Bůh). (Ba2) Závěrem činnosti osobního agentu je vznik hmotné substance ve prospěch nějaké substance osobní: zpósobiti potřebu tělesnú někomu, manžela děvečce, což jim zpuosobeno a dáno (KorMan 59b). (Ba3) Závěrem činnosti osobního agentu je vznik hmotné substance osobní nadřazené jiné substanci osobní: zpósobiti vládcě nad někým, zpósobiti krále, poručníky, kněží. (Ba4) Závěrem činnosti osobního agentu je vznik nehmotné substance závazné pro nějakou substanci osobní: zpósobiti zákon někomu, zpósobiti poručenstvie, zpósobiti, aby chudí mohli poháněti. (Вb1) Závěrem činnosti osobního agentu je vznik dějového faktu (události, konání, stavu apod.): zpósobiti poselstvie, mši, něco (= děj). (Ba2) Závěrem činnosti osobního agentu je vznik dějového faktu ve prospěch nějaké substance: zpósobiti něčí spasenie, pokoj těch zemí, někomu něco (= dějový fakt), dále typ zpósobím, abyste bydlili a typ s elipsou dějového objektu zpósobiti o těch věcech, o dceři (Půh 5/1 103). (Bb3) Závěrem činnosti osobního agentu je vznik dějového faktu v neprospěch nějaké substance: zpósobiti škody někomu, všechno zlé něčí, nevinné krve prolitie, zabiti někoho. (Bb4) Vznik dějového faktu je závěrem činnosti nadpřirozeného iniciátora: činy jsú zpósobeny hvězdami, radu božskú, dále typ šathan zpósobil jest, že… apod.

(5.23) Že uvedené distinktivní sémantické komponenty (5.22) objektivně rozlišují lexikální jednotky polysémní struktury slovesa zpósobiti, to potvrzuje mj. srovnání se synonymní strukturou slovesa zřiediti, která se vyznačuje obdobnými sémantickými vztahy mezi svými jednotkami, srov.: (Aa1) zřiediti vojska (TrojK 89b), jezdcě (např. pět set jězdcóv zpósobených BiblDrážď 1. Mach 6,36 = zřiezených BiblLit tamtéž za lat. equites ordinati); (Aa2) zřiediv na něm