záměnou komponentu substančnosti objektu komponentem jeho dějovosti; rozdíly mezi nimi jsou ovšem dány rozdílem v rovině dalšího participantu děje (existencí, neexistencí a růzností vztahu k němu), u poslední jednotky (Bb4) navíc také neutralizací příznaku osobovosti agentu, provázenou jistou specializací (osobní agens > nadpřirozený iniciátor). – Uvedená komponentní analýza naznačuje, že z primárního významu Aa1 se vyvinuly jednak periferní významy Aa2–Aa4, jednak centrální významy Ab1–Ab3 a také periférii bližší významy Ba1–Ba4, a že patrně nadstavbou těchto jednotek Ba1–Ba4 jsou pak centrálnější významy Bb1–Bb4, mající nejblíže k dnešnímu stavu.

(5.263) Protože při zkoumání polysémní struktury stč. slovesa zpósobiti nemáme k dispozici potřebný úplný lexikální materiál, jsou naše dosavadní výklady pouze upřesňováním její rekonstrukce. Při získání bohatšího materiálu by tato rekonstrukce byla ještě přesnější. Nezbývá nám tedy než se snažit rozšířit torzální lexikální materiál a konfrontovat jej s popsanými jazykovými i mimojazykovými kritérii lexikální analýzy (1–4); to znamená, při nedostatku dokladového materiálu považovat za reálné jen ty lexikální jednotky, které jsou zdůvodněny dostatečným počtem systémových i mimosystémových vztahů. Upřesňováním rekonstrukce v těchto směrech můžeme pak dojít k vymezení aspoň těchto lexikálních jednotek s dokonavým tvarem zpósobiti: 1. [o osobním agentu] koho/co [množství] ‚seřadit, uvést do postavení s jednotkami za sebou, zvl. do bojové formace, sešikovat‘ (zpósobiti jězdcě, zástupy, panny v průvodu, zástupné potkánie, špic proti nepříteli apod., Aa1); akuzativní valence co zde naznačuje, že objektem může být i substance neosobní, srov. např. zvěří a jězdcěv komonstvo na svých miestech zpósobili (velitelé) BiblOl 2. Mach 15,20 compositi. – 2. [o osobním agentu] co [předměty] ‚srovnat, uspořádat, uvést do náležité polohy vedle sebe‘ (zpósobiti chleby na stole, Aa2); nedostatek dokladů je zde vykompenzován existencí odvozenin s touž sémantickou distinkcí, srov. zpósobenie hvězd ‚constellatio‘ (5.241 Aa2). – 3. [o osobním agentu] koho [osoby] (kde) ‚rozmístit, umístit na různá místa (podle jistého řádu)‘ (zpósobiti strážě ve městě, Aa3); rekonstrukci této jednotky při malé doloženosti umožňuje vztah k jednotce s týmž společným klasifikačním rysem v rámci slovní čeledi, srov. zpósob ‚zasedací pořádek‘ (5.241 Aa3). – 4. [o osobním agentu] koho/co [množství] kam [do skupin] ‚roztřídit, rozřadit, rozdělit‘ (zpósobiti lid ve tři řády, Aa4); pravděpodobnost reálné existence této jednotky oslabuje nedostatek přímých dokladů i nedostatek zakotvujících systémových vztahů (viz zvl. 5.241 Aa4). – 5. [o osobním agentu] koho/co [hromadný nebo složitý celek] ‚uspořádat, zorganizovat, uvést do náležitě fungujícího stavu‘ (zpósobiti čeleď, dóm svój, svět disponere, všechno apod., Abl); v různých specifických kontextech této bohatě doložené