Dnešní význam prostého imperfektiva páčiti ovšem již snadno vyvodíme z onoho pohybového významu ‚obraceti naopak, převraceti, vyvraceti‘.
(20.113) Jak již bylo řečeno, deprefixace u dokonavých bezpředponových sloves s jednoslabičným kořenem se realizuje především jako odsouvání náslovného s-. Podle našeho názoru tak vzniklo ze slovesa stropiti české simplex tropiti, které nemá paralel v jiných jazycích slovanských. O takovém jeho původu svědčí tyto skutečnosti: — (1) Novočeské sloveso tropiti (výtržnosti, škodu, hluk, smích apod.) má dokonavý protějšek v slovese ztropiti, ale v bohatém stč. slovníkovém materiálu Ústavu pro jazyk český není dokladů ani na nedokonavé tropiti, ani na dokonavé ztropiti, je tam však dobře doloženo nedokonavé stropiti. Citujeme: budú sobě po své vuoli posty stropiti ŠtítPař 73b; kdežť v světskej, v hrdej mysli … stropie kvasy, neb chtiec lestně jeden druhého podtrhnúti, zlíť jsú to kvasi ŠtítSvát 174b; ti v hody svých modl spievanie veliké stropie a mnoho svěc v svém mrzutém chrámu rozžéhají CestMil 51b faciunt cantus maximos; na nic jiného péči nemají, než aby lecikakési hry stropili a veselí byli tamtéž 34b ludis et solaciis vacare videntur. — (2) Staročeské stropiti bylo tedy nedokonavé, a teprve později – po r. 1500 – objevuje se dokonavé stropiti vedle nedokonavého stropovati a střápati. Doklady dokonavé: nepřátelství udělati, učiniti: nepokoj, nevoli, svár a různici zbuditi, stropiti Veleslavín, Sylva 1598, 1179; bouřku zdvihnauti, lermo nastrojiti; nepokoj, pozdvižení stropiti; rotiti se – tamtéž 20. Doklady nedokonavé: neštěstí stropují RešSirach 44a; šarvátku krvavou v chrámě střápali Plác, z hněvu mnozí mnoho sobě škodného strápávají FilZám 722 aj. (viz JungmSlov). Jak ukazují významy novočeského ztropiti a staršího stropiti, jde o jedno a totéž sloveso (psaní z- v neznělém násloví, před -t-, je zde pravopisné novum). — (3) Již z toho je vidět, že vidová dvojice stropiti (> ztropiti) : tropiti je nová, že nastoupila na místo starší vidové dvojice stropiti : stropovati, ale ani ta není příliš starobylá: vznikla, až když se sloveso stropiti – v staré češtině ještě nedokonavé – počalo pociťovat jako sloveso odvozené předponou s-, a stalo se tak dokonavým, jsouc ve svém původním významu nedokonavém nahrazováno odvozeninou stropovati. Že zde skutečně bylo východiskem nedokonavé stropiti, na to ukazuje srovnání s fakty v jiných jazycích slovanských: paralely v nich nemá české imperfektivum tropiti, má je stč. imperfektivum stropiti. Formou i videm staročeskému stropiti zcela odpovídá ruské stropiť dom (kryšu) ‚stavěti krov‘, srov. též staroslověnské otъstropiti ‚odstraniti strop‘. Řada okolností pak nasvědčuje tomu, že je tu i souvislost po stránce slovně významové. — Stropiť dom (kryšu) nepochybně souvisí s obecně slovanským podstatným jménem stropъ, jež v staroslověnštině značí ‚kryt, krov‘, v staré ruštině ‚střecha‘, v bulharštině též ‚půda‘ a v češtině ‚strop, tj. konstrukce uzavírající obytný prostor shora‘; podobně jako např. mostiti mostъ ‚stavěti most‘, znamenalo tedy sloveso stropiti stropъ ‚stavěti stropъ, tj. stavěti, dávati dohromady přístřeší, dovršovati stavbu domu‘, a v tomto významu již přímo souvisí s českým stropiti (hry), které je vlastně pouze pojmenováním přeneseným z oné typické rukodělné činnosti konstruktivní na abstraktnější činnost organizační ‚dávati dohromady, strojiti, uskutečňovati něco‘ (strojiti hry, kvasy, žerty, nepokoj, vraždu apod.). O doklady takového přenášení významu není nouze, jak ukazuje např. srovnání staroruského sъvьršiti zьdanije, stěnu (‚postavit budovu, stěnu‘) s nynějším soveršiť triznu, kražu (‚uspořádat tryznu‘, ‚spáchat krádež‘).
Významovou souvislost mezi stč. slovesem stropiti (hry, hody) a psl. substantivem stropъ nám potvrzuje také etymologie tohoto substantiva: dosavadní rekonstrukce jeho psl. významu ‚trámoví, něco postaveného‘ a srovnání s lit. stram͂pas ‚osekaný kmen‘ a ukr. strip ‚hromada dřeva‘ — to vše ukazuje na základní význam ‚hromada osekaných kmenů‘, s nímž zřejmě souvisí jak jihosl. stro(p)valiti ‚svaliti na hromadu‘, tak čes. stropiti ‚dáti dohromady, shromážditi, seskupiti‘; tento hromadný
