důsledku palatalizace zde mělo palatálu (vytrženie); tento rozpor (7.17) se tedy vyřešil dosazením přípony n-ové (vytrhnutí). Šlo tedy o korelační změnu typu vytrhnúti : vytrženie > vytrhnouti : vytrhnutí. Starý typ předal svůj význam pohybový, konkrétní tomuto typu novému (vytrhnutí) a sám se specializoval na vyjadřování významu posunutého, abstraktního (vytržení).
(14.13) Třetí možnost vedle zániku a významových posunů starého slova nahrazovaného novým v uvedených podmínkách je jeho formální přeřazení z narušené korelace do nových kmenoslovných vztahů, tj. přeformování v lexém s jinou slovotvornou strukturou. Toto formální přiklonění starého lexému (vytlačeného z korelace v důsledku předhistorické změny hláskoslovné) k lexému neizolovanému lze opět ilustrovat na příkladech dvojího druhu: jednak na příkladu, kde zmíněné přehodnocení vyvolal hláskoslovný rozklad kmenoslovné korelace – dvojice sloves (A), jednak na příkladu, kde je takové přehodnocení důsledkem rozkladu kmenoslovné korelace jména a jeho slovotvorného základu (B). — (A) V důsledku předhistorických hláskoslovných změn rozkládá se v době historické korelace kauzativa močiti a jeho starobylého iterativa mákati, které je nahrazováno etymologicky průhlednějším (bližším k močiti) iterativem máčeti: v stč. jazyce ještě oba staré členy korelace žijí vedle sebe (viz např. [závoje] z čatra dvakrát močeného neb mákaného ComestC 76a) a ještě v lidových písních se objevuje místo novějšího iterativa máčeti (šaty při praní) ono staré iterativum mákati (Kott 1,967: když šaty mákala u rybníčka), ale dnes již máme v tomto významu na jeho místě sloveso máchati. Ať soudíme se Zubatým, že „znění máchati se zakládá bezpochyby na tom, že mákati splynulo hláskově se starým slovesem máchati ‚mávati, sem a tam pohybovati‘“, nebo ať se nám toto nové máchati (prádlo) jeví jako Machkovi co „expresívní obměna staršího mákati, iterativa od močiti“, jedno je jisté: máchati něco (při praní apod.) dnes spojujeme se slovesem máchati ‚sem a tam pohybovati‘, a lze tedy říci, že staré iterativum mákati, izolované od svého protějšku močiti, splynulo se slovesem máchati zařazeným do živých kmenoslovných vztahů, zvláště do korelace máchati : máchnouti. — (B) Podobně se v důsledku předhistorických změn jerových vzdálilo od svého slovotvorného základu čistec ‚cín‘ adjektivum počistcovaný ‚pocínovaný‘ (nejstarší doložená podoba již zní počiscovaný) a splynulo s verbálním adjektivem od slovesa počiščovati, počišťovati, které mělo sice význam jiný (purgare), ale vzhledem k společnému kořeni v jistém bodě blízký (cín se vyznačoval lesklou bělostí, srov. jeho strus. název olovo čistoe).
(14.2) Stejné změny, jakým podléhá starý lexém nahrazovaný novým v korelaci kategorie živé (14.1), postihují také starý lexém, který v důsledku předhistorické změny hláskoslovné vypadává bez náhrady z korelace kategorieo dumírající: takový lexém buď vůbec zaniká (14.21), nebo prodělává významové posuny (14.22), anebo se formálně přiklání k lexémům jiným (14.23).
(14.21) Zánik starého lexému, vypadlého z korelace bez náhrady v důsledku předhistorické změny hláskoslovné, jsme již připomněli, když jsme sledovali postupy souvisící s úpadkem starých kategorií
