Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<526527528529530531532533534>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[530]číslo strany tiskujest pozměněn. Z toho vysvítá, že rukopisy tyto vesměs vznikly opisováním, z přeložení jednoho. Prvopis tohoto překladu nedochoval se nám mezi rkpisy známými, neboť i nejstarší z nich, Rajhradský, jest zajisté již opis. Svědectvím tomu jsou chyby, kterých nelze přičísti nikomu než opisovateli. Čte se tu na př. na str. 46ᵃ všecka zemſka země místo czeſka (jakož se čte v PulkLobk. 103), wſud i onudy 32ᵇ místo sudy i onudy, velikú ctí byly gſu 142ᵇ místo velikú ctí ctili sě (cztyli ſie PulkLobk. 318), ſynem 173ᵃ místo ſnyem (sňem sě v hromadu PulkLobk. 384), pro konye dobré 131ᵇ místo pro pokojné dobré PulkLit., pro dobré a pro pokoj PulkLobk. 293), atd. Dlužno tedy předpokládati rukopisu tomuto předlohu nějakou starší. Ani tato předloha nebyla prvopisem, jakož vysvítá z následujících chyb v rkp. Rajhradském a Lobkovickém. Čte se totiž v PulkR. 105ᵇ: Ale Čechové mnoho jich zbivše a za mrttvu oſtawywſſe sedmdesát z nich najurozenějších jemše a za mrttvu oſtawynſſe královi svému dovedli, t. j. slova kursivně tištěná na druhém místě chybně se opakují; totéž opakování chybně nalézá se také v PulkL, na str. 236.; rkpis L mívá, jak nahoře ukázáno, čtení správné, kde rkpis R chybuje, není tedy L opisem z R, chyba posledně ukázaná a v R i v L se vyskytující nepřešla tedy do L z R, nýbrž jistě se vyskýtala v předloze, ze kteréž opisem snad několikátým jest jednak rkp. Rajhr., jednak rkp. Lobk. Dejme tomu, že předlohou tou byl rukopis nějaký PulkX. Poněvadž i tato předloha byla chybná, musíme i ji pokládati za opis a předpokládati pro ni předlohu ještě starší. Ze všeho toho pak vyplývá, že vzdělání kroniky na jazyku českém jistě se stalo záhy po složení jejím latinském. – Vzdělání české nedrží se přísně textu latinského, nýbrž má některé přídavky a úchylky (Palacký Würdigg 179), a nevydává o svém původci svědectví, že by byl býval český spisovatel dobrý a stilista obratný; kromě mnohých latinismů (na př. rúcho rozličného pohlavie generis PulkR. 118ᵃ, jazykóv pohaňenie confusio lᵇ, bojte sě od dievek veliké nehody přijíti 8ᵃ) jsou to zvláště hojné anakoluthy, které o umění jeho vydávají svědectví nepříznivé.

pův. = původní.

Rád korun. = řád korunovační, otisk ve Výb a v Kar., rkp. z r. 1396 a jiný z XV.

Řádpz. = Řád práva zemského, rkp. ze 3. desetiny XV.

Rais = K. V. Rais; – RaisBez. = jeho Pantáta Bezoušek v Pr. 1897, – RaisLop. = jeho Lopota 1895; – Rais-mL. = jeho Mezi lidmi 1898; – RaisPotm. = jeho Potměchut 1892; – Rais Vlast. = jeho Zapadlí vlastenci 1894.

Rajhr. = slovník Rajhradský, omylem pojmenován Rozk., v. t.

RDubr. neboli ModlPetr. = rkp. Petra Dubrovského, ze skl. XIV a zač. XV, v carské veř. kn. v Petrohradě; obs. modlitby a žalmy, text částečně, ne-li veskrze stejný s Modl., v. t.; ukázky a citáty z něho spolu se zprávami od Jos. Perwolfa v List. filol. 1880, 127 a 128 a od V. Flajšhanse v ČČMus. 1897, 121–129 a ve FlKn. 12–14.

Reg. = Regesta Bohemiae et Moraviae. Pars I. – IV.

Rel. = DeskDE., v. t.

Rhas. n. Rhaz. = Rhazesovo ranné lékařství, z XV; – RhasE. = totéž, vyd. K. J. Erben 1864.

Roh. = Roháč, cornutus, slovník tak nazývaný; – a to RohA. nebo jen Roh. v kn. un. Pr., asi z r. 1478, – RohB. v rkp. Olom. z r. 1450–1456, – RohC. v kn. kap. Pr., z doby mezi l. 1379–1385.

X
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).