z koř. mer-; stsl. sъtrъlъ č. otrlý stč. strl, potrl, kako Svatopluk Uhry potrl DalC. 57, nebo sě jim řebřie ztyrly AlxŠ. 5, 13, z koř. ter-; stsl. požrъli z koř. ger-; č. nevrlý, srov. zanevříti na koho, z koř. ver-; stč. skvrl, jako vosk rozſquirly cera liquescens ŽWittb. 21, 15, inf. ſſkwrzieti ſe fervere Lact. 200ᵃ stsl. raskvrêti, z koř. slov. skver-; stsl. oblъklъ z koř. velk-. Srov. Wiedem. 130–132.
3. Jsouc ve funkci attributivní nebo v zastoupení substantiva participium toto přijímá v češtině a j. sklonění složené, na př. shnilý, shnilé dřevo proti stsl. sъgnilo drêvo, gnili glagoli Mikl. Lex.
39. O participiu tomto v češtině ještě zvláště.
1. V sg. nom. masc. -ł, fem. -ła, neutr. -ło, du. nom. masc. –ła, pl. nom. fem. -ły, neutr. -ła atd. bylo tvrdé ł, naproti tomu v du. nom. fem. neutr. -le a pl. nom. masc. -li netvrdé l, atd. podle známého pravidla, o němž viz I. str. 353 sl. V nářečích vých. zachoval se rozdíl bývalý namnoze dosud, na př. třeł, třeła atp. BartD. 2, 52 (přer.) a j V nář. chrom, vyslovuje se –ł v sg. nom. masc. s důrazem a zní jako -łъ, přišiłъ (přišel) BartD. 2, 126. – Mnohde v nářečích vých. se »obaluje«, t. j. ł se mění ve v neb u, srov. I. str. 364 sl.; na př. vouau (vołał) BartD. 1, 35 (raděj.), t. 36 (bystř.), dau t. 30 (pomor.), umreu, byu, smau sa t. 46 (lhot.), ušiu t. 66 (val.), t. 136 (sev.-opav.), začau t. 351 (hodsl.); čekaua, pravyua, robyua t. 47 (lhot.), muatiua t. 135 (sev.-opav.), pásua t. 47 (súch.); mrzeuo t. 352 (stjick.), byuo t. 162 (laš.); (sliny) natekuy t. 351 (stjick., hodsl.); sedu si (sedł) t. 33 (pomor.), kleku, spadu t. 36 (bystř.); kvitnú (kvitnuł) t. 39 (súch.); lehnu, zapnu, spadnu t. 136 (sev-opav.); byva (była), zdravy t. 111 (laš.); stvořiu, nebyu, podvedua, odvedua Suš. 61; dau, biu, videu, padnú (padnul) Pastrn. 139 (slc.). – S obalováním souvisí také změna dialektických participií sg. masc. nom. -ił v -iuł, -juł, na př. bʼuł fem. biła, ṕuł-piła, młuv́uł-młuviła, vařuł-vařiła, nośuł-nosiła, viśuł-viseła, młoťuł-młotiła, hňuł-hniła, žuł-žiła, dojuł-dojiła BartD. 1, 103 (laš.): z bił bylo biṷ, a to vlivem fem. bił-a atd. změněno v bʼuł atd.; srov. I. str. 365 – Dále souvisí s obalováním snad také dial. sg. masc. nom. -łu m. -ł: spadłu, zavedłu, uv́adłu, lehłu, vylezłu BartD. 1, 93 (kel.), a řeklu sem, řeklus, řeklu, padlu, jedlu, lehlu, zapísklu, doslechlu t. 281 (dač., ze staršího -łu), je-li tu totiž bývalé – ł změněno v -u a potom podle fem. -ła atd. znovu přidáno.
2. V sg. nom. masc. bývalé -lъ dalo do češtiny souhlásku -l, i když základní kmen infinitivní se končil souhláskou, a bylo tedy na př. stč. jednoslabičné nesl z neslъ, jako pil z pilь atd. Vlivem tvarů dvouslabičných fem. nesla, neutr. neslo atd. mění se časem také jednoslabičné nesl ve dvouslabičné a vyslovuje se ne-sl atd. Na př. by mohl té cěsty poznati AlxV. 15 (verš 8slab., tedy mohl v něm 1slab.), by toho nemohl dosieci t. 200 (též) atd., ve verších stč. velmi často a zpravidla tak, proti nč. mo-hl
