všickni) ſchozygiczy ot meče cadentes Ol. Ezech. 32, 26, przychozugycye qui venitis Pror. Jer. 13, 20, wchozygyezych ingredientium t. 44, 28, noh wzchozvgicich introeuntium Pror. Ol. epist. Jer. 16, ſ-chozugyczymy (m. s-schoz-) cum descendentibus ŽWittb. 87, 5: chváľujúcí, z úst chwaligiczych Ol. Pror. 27, 21, nad chwaligiczimi Ol. 1. Par. 25, 3; mluv́ujúcí, ústa mluwygyczych pravdu Hod. 6ᵃ; modľujúci, pro nás modlijície Kar. 100; msťujúcí, boh mſtigiczi ulsciscens dominus Ol. Nahum 1, 2; paľujúcí, ohně paligicieho Ol. Joel 2, 5: plačujúcí, plačte s placigycimi Koř. Řím. 12, 15; plaźujúcí n. plažu-, všemu tvoru plazigiciemu Ol. Gen. 1, 26; svěcujúcí, nazývati bude ten den ſwyeczugyczy EvOl. 151ᵃ; treskcujúcí, treſkcigicieho corripientem Ol. Am. 5, 10; vařujúcí, hrnec warzigiczí Ol. 4. Reg. 4, 39; věřujúcí, lid newyerzygyczy Pulk. 31ᵃ, národe newierzigicy Krist. 61ᵃ, každému wyerzigiciemu Koř. Řím. 1, 16, aby byli wyerzigici t. Jan 6, 65, spaseny učiniti wyerzygicie t.1. Kor. 1, 21, všěch wyerzigicich t. Řím 4, 11, wierzzigicziin (pl. dat.) Kruml. 224ᵇ; – žalosťujúcí, mužuov zaloſtigiczich EvOl. 2ᵃ:
atd., srov. Listy filol. 1887, 367 sl.
Participium praes. pass. -mъ.
36. 1. Přípona původní tohoto participia jest ve slovanštině a litevštině -mo, na př. lit. veža-ma-s, stsl. vezo-mь, pův. ṷeģho-mo-s atd. V slovanštině je z toho sg. nom. masc. -mь, fem. -ma, neutr. -mo atd. Jinde vyskýtá se přípona stejná v superlativech, na př. lat. summus ze *sup-mo-s, primus z *pris-mo-s, nebo v jiných tvarech jmenných, na př. ř. ἂυε-μο-ς lat. ani-mu-s, skr. dhū-ma-s ř. ϑυ-μό-ς lat. fū-mu-s lit. du-mai (pl.) stsl. dy-mъ atd., srov. Brugm. II. 156 a 1428.
2. Kmen základní, k němuž tato přípona v slov. part. je připojena, je kmen praesentní -o (tvrdý): stsl. vezo-mъ, vedo-mъ, vêdo-mъ, č. vědo-m, vid-om atd., nebo -je (měkký): stsl. bije-mъ, znaje-mь č. staž. zná-m, u sloves třídy III. 2 a IV. kmen -i: stsl. trъpi-mъ, prosi-mъ, č. drži-m atd.
3. Jsouc ve funkci attributivní nebo v zastoupení substantiva participium toto přijímá sklonění složené, na př. stsl. naricajemъ Cod. Mar. Luk. 19, 2 ϰαλούμευος a vъ gradъ naricajemyi Nainъ t. 7, 11, Marija naricajemaja Magdalini t. 8, 2 ἡ ϰαλουέυη atd., – v češtině: vědomý, známý atd.
4. Adjektiva stsl. lakomъ, cupidus, pitomъ cicur, č. lakomý, pitomý atd., shodují se v koncovce s part -mъ, jsou také utvořena z kořenů slovesných lak- esurire a pit- nutrire a mohla by tedy býti původem svým participia praes. pass., srov. Mikl. Et. Wtb. s. v. pit-: ale poněvadž jiných tvarů slovesných s km. lak-o-, pit-o- není, proto je podobnější výklad, že
